Časopis Umělec 2008/2 >> Utopie pod památkovou ochranou – Hansaviertel v Berlíně Přehled všech čísel
Utopie pod památkovou ochranou – Hansaviertel v Berlíně
Časopis Umělec
Ročník 2008, 2
6,50 EUR
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Utopie pod památkovou ochranou – Hansaviertel v Berlíně

Časopis Umělec 2008/2

01.02.2008

Tomas Ullman | město | en cs de es

„Problém racionalizace a typizace je jen částečným problémem. Racionalizace a typizace jsou pouhé prostředky, nikdy nesmějí být cílem. Problém nového bydlení je v zásadě problém duchovní a diskuze o novém bydlení je jenom jedním článkem ve velkém usilování o nové životní formy.“
Mies van der Rohe, předmluva v katalogu k výstavě sídliště Weißenhof ve Stuttgartu 1927


Co zbylo z požadavku vytvořit prostřednictvím architektury a městské výstavby lepší životní prostor pro moderního člověka, nebo dokonce vůbec lepší společnost? Tuto otázku si v posledním roce položilo 15 pozvaných umělců pod vedením kurátorek Annette Maechtel, Christine Heidemann a Kathrin Peters.




Při příležitosti 50. výročí „Interbau 1957“ se pod titulem „Město zítřka – příspěvky k archeologii Hansaviertel-Berlín“ („Die Stadt von Morgen – Beiträge zu einer Archäologie des Hansaviertels – Berlin“) vydali odkrývat zasypané utopie moderny. Příspěvky byly potom představeny na berlínské Akademie der Künste na Hanseatenweg.
K tomu účelu bylo doslova převzato motto tohoto prvního velkého projektu bytové výstavby (Bauausstellung)* v poválečném Německu. Názvem „Město zítřka“ byla kdysi pokřtěna v centru Západního Berlína ležící Hansaviertel, která měla být modelem moderního „západního“ města: zelená, funkční a transparentní.
Byl to jedinečný stavební projekt a v době svého vzniku působil radikálně a inovativně. Nebývalá politická odvaha experimentovat byla po pádu fašismu v rozděleném Berlíně podporována propagací demokratického vývoje. Individualita a internacionálnost, které byly předtím za nacismu důrazně potírány, se zde vědomě staly principem. Druhý stimul vycházel z konkurence Západu a Východu. Neboť už pět let předtím byla ve východní zóně města slavnostně otevřena Stalinallee. Podle sovětského vzoru tu byla podél dominantní osy vytvořena homogenní zástavba velkoformátových „paláců pro pracující“ s 3 000 novými byty. Při vší ideologické kritice, která se na Stalinallee snesla, neukázala západní zóna, co se bytové výstavby týká, žádný projekt srovnatelné velikosti: propagandisticky to byla jasná prohra. Navíc se v té době naléhavě hledaly projekty, které by dokázaly, že je Západní Berlín jako hospodářská jednotka životaschopný a podporovaný celým svobodným světem.
Tak vznikla idea mezinárodního projektu bytové výstavby (Bauaustellung), která ve svém programu, zcela zavázaném funkcionalistickému stavitelství 20. let, směřovala k prolínání města a přírody, k takzvané „městské krajině“.
Z tohoto pohledu bylo zničení vilémovské zástavby z 19. století, k němuž ve staré Hansaviertel došlo během války, štěstím. Tady, v bezprostřední blízkosti centrálního berlínského parku, Tiergarten, mohl být realizován sen o tabula rasa, o novém začátku bez ohlížení se na staré struktury, bez připomínek hrůz nacistického režimu.
53 zúčastněných architektů, z nichž 19 pocházelo ze zahraničí, 16 z Německa a 18 ze Západního Berlína, bylo ve veřejné soutěži vypsané berlínským senátem vyzýváno, aby vytvořili čtvrť, která by „jako výraz architektonického záměru odpovídala myšlenkovým a životním formám svobodných lidí“.
Mezi navrhujícími se tak nacházeli slavní architekti jako Alvar Aalto, Egon Eiermann, Walter Gropius, Arne Jacobsen, Oscar Niemeyer a Max Taut. Spolupráce s těmito mezinárodními hvězdami moderní architektury dala i těm architektům, kteří předtím v nacistickém Německu zůstali, pocit, že jsou zase zapojeni v dění.
Na ploše mezi železniční tratí, Sprévou a Tiergarten vznikly v rámci projektu bytové výstavby (Bauausstellung) rozmanité formy budov, věžové domy s 16 a 17 podlažími, domy s propojenými pavlačemi, tří- až čtyřposchoďové řadové domy, osmi- až desetiposchoďové takzvané deskové domy (protáhlé vysoké domy). Dále rodinné domy, z toho čtyři atriové.
Naplánována byla také infrastruktura čtvrti: jedna mateřská škola, dva kostely, nákupní centrum s kinem a knihovna.
Mimo vlastní plochu projektu bytové výstavby (Bauausstellung) vznikla základní škola (Bruno Grimmek), slavná kongresová hala (Hugh Stubbins) a rovněž sedmáctipodlažní deskový dům typu Unité d‘habitation podle návrhu Le Corbusiera s 530 byty.
V jednotlivých bytových domech byla velká péče věnována vytvoření úsporného, avšak nekonvenčního půdorysu bytů. Tyto nové ideje, prezentované v modelových bytech s moderními vestavěnými kuchyněmi, obkládanými koupelnami, ústředním topením a lehkým a flexibilním nábytkem, se ve městě, které bylo ještě stále poznamenáno válkou a tisíce lidí v něm žily v provizorních podmínkách, staly atrakcí. Vedle mnoha užitých mezaninových a mezonetových bytů je typickým příkladem „Allraum“ Alvara Aalto. Jde o centrálně umístěný prostor, který slouží jako odpočívací místnost pro celou rodinu, kde si mohou také hrát děti – takříkajíc demokratizace německého obývacího pokoje.
Interbau fungovala jako „živoucí staveniště“. Jenom třetina budov byla dokončena již při otevření. Návštěvníci mohli sledovat, jak postupují práce, paralelně s tím se však na život v novém městě při zvláštních prohlídkách připravovali jeho budoucí obyvatelé. Praktické instrukce zahrnovaly návrhy na rozvržení prostoru a na výběr tapet, stejně jako seznamování se s výhodami zařízení dětských pokojů a vestavěných kuchyní pro spokojené ženy v domácnosti.
Mnohdy byly však ideje architektů modifikovány a přizpůsobovány podle pragmatických aspektů. Le Corbusier a Oscar Niemeyer považovali tyto změny za tak podstatné, že se oba později od svých berlínských staveb distancovali.
Přesto byly stavby Interbau nákladné a těžko mohly jakožto drahé prestižní objekty sloužit jako přímá předloha pro další bytové projekty. Z finančních důvodů tak zůstaly jak na Západě, tak na Východě symboly konkurence obou systémů, Stalinallee a Hansaviertel, jedinečné.
Celá Hansaviertel se dnes nachází pod památkovou ochranou.













* „Bauausstellung“ – „projekt bytové vystavby“, termín používaný v Německu po 2. světové válce. Aby byly dány nové kulturní a sociální impusly problematickým teritoriím, bývala jako „nástroj územniho a městského plánování“ vyhlašována Bauaustellung, veřejná soutěž s účastí mezinárodních architektů. Jednou z prvních Bauaustellung byla Interbau 1957 v Berlíně.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Velkoformátový katalog obrazů a kreseb pastelem z období autorova pobytu ve středoamerické džungli ve společnosti šamanů a...
Více informací...
50 EUR
"Absolutely essential, and most likely one of crowning jewels in the post-industrial underground."
Více informací...
12 EUR
(Li duo finti Zingani Comedia), Podle scénáře č. 32 ze sbírky scénářů komedie dell' arte od F. Scallz (Flaminio Scala: Il...
Více informací...
4,83 EUR
Předplatné se slevou na poštovném.
Více informací...
44 EUR

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS PERLA
Kyjov 36-37
407 47 Krásná Lípa

 

Galerie, knihkupectví a kavárna
otevřena od středy do neděle od 11:00 do 22:00

a na objednávku emailem shop@divus.cz
nebo telefonicky na čísle +420 606 606 425


Divus Perla
Gábina Náhlíková
gabina@divus.cz, +420 604 254 994


Nakladatelství Divus
Ivan Mečl
ivan@divus.cz, +420 602 269 888


Tiskárna, grafické a předtiskové studio Divus
studio@divus.cz


Časopis Umělec
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

 

Kavárna a knihkupectví Perla
shop@divus.cz, +420 606 606 425
 

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.