Časopis Umělec 1997/6-7 >> Kulturní tunel II Přehled všech čísel
Kulturní tunel II
Časopis Umělec
Ročník 1997, 6-7
2,50 EUR
3 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Kulturní tunel II

Časopis Umělec 1997/6-7

01.06.1997

Lenka Lindaurová a Vladan Šír | kriminalita | en cs

V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.

Přestože  v minulosti docházelo k mnoha chybným krokům, na jejichž základě plynuly peníze z fondu, tvrdí současný předseda správní rady Jan Tatoušek, že papírově je všechno v pořádku a že je solidární i s bývalou správní radou. Jestli prý někdy jednala chybně, bylo to jen v dobré vůli. V nadaci se prý dělo jen to samé, co v celém státě. Dnes už se spavedlnosti nelze dovolat, konstatuje nyní odevzdaně. Fond respektive nadace si "pouze" vybírala špatné rádce, profesionály, prostě firmy, které disponovaly financemi fondu, s jeho souhlasem uzavíraly špatné smlouvy, investovaly na Ukrajině či poskytovaly záhadné úvěry.

Ať už kdokoli jednal v dobré vůli či ne, historie nadace i jí podřízeného Díla jsou dodnes naprosto neprůhledné. Ze všech účetních auditů i policejního vyšetřování je jasné, že veškerý pohyb kapitálu byl v obou organizacích naprosto legální, ani za ty nejpodivnější a pro nadaci nejnevýhodnější finanční transakce není nikdo z činovníků postižitelný. Jasné je však i to, že majetek, kdysi čítající několik desítek milionů korun, se scvrkl na několik milionů. Kam se všechny peníze poděly, se nelze dopátrat.

Dnes je výkonná moc soustředěna do rukou ředitelky nadace a zároveň jednatelky Díla Dagmar Baběradové. Za dobu svého působení se snažila činnost obou organizací zprůhlednit a zjednodušit. Faktem je, že se jí podařilo úpadek zastavit, stabilizovat situaci a dokonce vykazovat zisk, ale za celou tu dobu - i díky nezájmu správní rady - nedokázala odhalit, co se kolem nadace a Díla vlastně dělo. Začala kolem sebe sice kopat a podávat trestní oznámení na kdekoho, ale výsledek nebyl nijak valný.

 

Chybí důkazy

Trestní oznámení na posledního likvidátora podniku Dílo a jejícho předchůce ve funkci jednatele Díla s.r.o., Jaroslava Větrovského, jsme viděli na vlastní oči. Za vinu mu bylo kladeno, že poskytoval neoprávněné půjčky, vedl nepřehledné účetnictví. Pan Větrovský původně jako zástupce jeho vlastní účetnické firmy ASC dokončil likvidaci podniku Dílo. Poté následovala zmatená situace, kdy byl nejprve správní radou požádán o likvidaci i Díla s.r.o., aby mu hned den nato byla nabídnuta funkce jejího jednatele. Podmínky byly velice výhodné. Plat 50.000 korun počátkem roku 1995 pobírali vrcholoví manažeři bankovních institucí a navíc vztah mezi Dílem s.r.o. a nadací poskytoval naprostou nezávislost rozhodování. Nadace totiž mohla rozhodnutí jednatele Díla s.r.o. ovlivňovat jen zpětně a jediným postihem bylo okamžité propuštění, což se za rok také stalo. Ale o tom později.

Dceřinná společnost Díla, Trigen, byla založena ještě před tím, než se pan Větrovský stal jednatelem společnosti. Za svého působení však nadále s obchodní činností Trigenu na Ukrajině pokračoval. Do společného podniku Díla a magistrátu města Užhorod sám z prostředků Díla převedl dva miliony korun, za které získal pro Trigen třicetiprocentní podíl na hotelu v Užhorodě (navýšil tím již předchozí převod v hodnotě 6,2 milionu). Větrovský sám přiznal, že na Ukrajině působil už od roku 1991 a jako jednatel Díla ji navštívil celkem osmkrát.

Jeho investiční aktivita na Ukrajině však zdaleka neodpovídala výkonům samotného Díla, které za rok 1995 vykázalo ztrátu ve výši 10 milionů korun. Pan Větrovský se sice hájí tím, že jím poskytnuté úvěry z téměř nulového kapitálu Díla se vzorně splácely, ale akutní finanční situaci řešit nedokázal. Obhajuje se tím, že neustále rostly částky za pronájem, a to od samotné nadace.

V říjnu roku 1995 se pan Větrovský navíc rozhodl utratit 8,5 milionu korun za nákup třípatrového domu v Plzni, kde hodlal zřídit galerii Díla. Jeho záměr je nejasný, protože se jednalo o první nemovitý majetek ve vlastnictví této společnosti. Z jeho slov nevyplýval ani žádný komerční záměr. Takže objekt by spolykal i další prostředky Díla. Správní rada o koupi údajně nevěděla a chtěla okamžitě nemovitost převést na nadaci. To však pan Větrovský nehodlal připustit, protože by to prý způsobilo minus v účetnictví Díla. Vzájemná komunikace Větrovského a nadace byla zřejmě chabá a tak byl nakonec po akci s nákupem plzeňského domu z Díla vypovězen.

Sám dnes říká, že ve správní radě seděli lidé, kteří sami podnikali a byli tak konkurencí činnosti nadace, nechápali ekonomické záležitosti, nedůvěřovali mu a stále chtěli najít viníka rozprchnutí majetku kdysi bohatého fondu. Panu Větrovskému ale nelze nic prokázat. Jeho vlastní firma prováděla účetnictví, proto muselo být v pořádku. Firma, jejíž byl kdysi společníkem, ale nadále pracuje pro nadaci za velmi výhodných podmínek. V současné době má pan Větrovský jinou firmu - stavební.

Také ohodnocení ochranné známky Dílo na padesát milionů korun (čímž správní rada nadace dnes argumentuje proti výši údajných ztrát) vede k domněnkám, že šlo o záměrné krytí později poskytovaných výhodných úvěrů. Bohužel se i nyní nadace chová příliš uzavřeně, místo toho, aby vyhledala konkrétní viníky. Zdá se, že to zkrátka není v silách stále poněkud naivní správní rady.

 

Příjemné dárky

Navštívili jsme také jednoho ze zvýhodněných, pana architekta Adlera, který dostal na 35 let secesní Ateliér Šaloun úžasných proporcí a navíc kulturní památku. Slíbil totiž, že zde zřídí jakýsi ateliér, pracovní a výstavní prostory pro mladé sochaře s podmínkou, že do budovy investuje 4 miliony a zrekonstruuje ji do konce tohoto roku. S rekonstrukcí se doposud nezačalo, zato existuje důvodné podezření, že pan Adler budovu pronajímá a tak mu z ní ještě kape (dostal totiž od správní rady dodatečně souhlas k trvalému bydlení!). Pan Adler nám slíbil schůzku, pak ji ale zrušil s tím, že firma, která má rekonstrukci provádět si nepřeje zveřejnění. Zjistili jsme, že došlo pouze k zaměření budovy, což provedla firma architekta Girsy. Že by tato informace měla být tajná i pro památkáře?

Také pan Štyndl, který zadlužil hotel Malta v Karlových Varech (jak jsme psali v prvním díle), uniká spravedlnosti. Byl sice odsouzen k vrácení osmi milionů nadaci jako vlastníku nemovisti, ale dodnes se nepodařilo mu soudní rozhodnití doručit. Jak snadné!

Jiným případem důvěřivosti a neprofesionality správců uměleckého fondu je prodej výtvarných děl v hodnotě 12 milionů korun galeristovi panu Joudalovi. Galerista je převzal a nezaplatil. Údajně je neprodal a posléze je chtěl střelit zase jiné firmě jako celek. Zřejmě jsou však poněkud neprodejná. Podle správní rady není prostě pan Joudal k sehnání, podle paní Baběradové však má díla co nejdřívě nadaci vrátit. Zajímavá zápůjčka zboží.

Ve věcech trestních oznámení jsme nedostali shodné informace. Podle správní rady bylo podáno i na paní ředitelku Slámovou, která byla ve funkci právě v kritickém období největších ztrát fondu (1993-94). Podle našich zjištění však podáno nebylo, což potvrzuje i současná ředitelka nadace Baběradová. Přitom lze těžko vlastně mluvit o ztrátách, ale spíš o vyplácení horentních sum za práce, jejichž výsledek je nulový, či uzavírání nevýhodných smluv a poskytování půjček. Proto je zřejmě nutné pátrat ještě hlouběji, v dobách těsně porevolučních, kdy se kulturní fondy tzv. kapitalizovaly. Tunelování fondů bylo zřejmě poměrně snadné v bezčasí starých a nových zákonů.

 





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
Albánie
Červená, žlutá a modrá uprostřed ničeho
Červená, žlutá a modrá uprostřed ničeho
Jiří Ptáček
I Na plakátě ve vestibulu velkého tiranského hotelu, kde jsme se nakonec neubytovali, nás jakási turistická kancelář lákala sloganem “Albánie: poslední tajemství”. Oslovilo nás to, přestože jsme vůbec nechtěli poznávat pamětihodnosti, co přestály řádění Envera Hodži, ale pouze zjistit, co to znamená Tiranské bienále 2. Před dvěma lety se uskutečnilo poprvé a jeho patron Gian Carlo Politi se…
Číst více...
sympózium
Hrobařské Laboratorium / Konceptuální sympozium ve Vyšných Ružbachoch
Hrobařské Laboratorium / Konceptuální sympozium ve Vyšných Ružbachoch
Jiří Surůvka
Výtvarné sympozium, které pořádal spolek C+Sart tentokrát ve spolupráci s obcí Vyšné Ružbachy a Muzeem V. Löfflera v Košicích, probíhá ve dvouletých intervalech již počtvrté. Předtím bylo v Prešově (92), Vysokých Tatrách (94) a Košicích (96). Cílem kurátorů Vlado Beskida (SK) a Harma Luxe (CH) bylo v širším rámci navázat komunikaci umělců ze středoevropského prostoru (byli pozváni dva Češi, jeden…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
svaly
Dobrodružství svaloviny
Dobrodružství svaloviny
Jan Suk
"Místo vykládání potřebujeme umění milovat. Susan Sontag Před dvěma lety jsem v lublaňské galerii uviděl fotografii, záznam z performance jednoho balkánského umělce (jehož jméno jsem už dávno zapomněl), na které umělec vzpírá a posiluje. Kontrast jeho svalnatého těla zasazeného do intelektuálního kontextu galerie mne nesmírně nadchl. V tu dobu jsem zrovna četl knihu Magic of the State od…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Back to Roots Issue
Více informací...
6,50 EUR
8 USD
2001, 27.9 x 35.5 cm, Painting on Canvas
Více informací...
555,60 EUR
667 USD
Nové rozšířené vydání |||| 400 str. || Doslov a grafická úprava: Ivan Mečl || Redakce a ediční poznámka: Lenka Vítková ...
Více informací...
8,80 EUR
11 USD
American Issue
Více informací...
6,50 EUR
8 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS PERLA
Areál bývalé papírny
Nádražní 101
252 46 Vrané nad Vltavou

 

Galerie a kavárna tevřena od středy do neděle od 11:00 do 22:00
a na objednávku na shop@divus.cz, +420 606 606 425

 

 

Divus Perla
Gábina Náhlíková, gabina@divus.cz, +420 604 254 994


Nakladatelství Divus
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888


Studio Divus
Helena Jiráková. studio@divus.cz


Časopis Umělec
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

 

Kavárna Perla
Lucie Palečková, shop@divus.cz, +420 606 606 425
 

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

 

Otevřeno od středy do soboty mezi 12:00 a 18:00.
 

DIVUS BERLÍN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Německo
berlin@divus.cz, +49 (0)151 2908 8150

 

Otevřeno od středy do neděle mezi 13:00 a 19:00.

 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Vraného nad Vltavou, Nádražní 101.