Časopis Umělec 2001/5-6 >> Varšavská nálož / Měnící se tvář polského umění Přehled všech čísel
Varšavská nálož / Měnící se tvář polského umění
Časopis Umělec
Ročník 2001, 5-6
6,50 EUR
8 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Varšavská nálož / Měnící se tvář polského umění

Časopis Umělec 2001/5-6

01.05.2001

Władysław Kazmierczak | galerie | en cs

Náš seriál článků o středo- a východoevropských galeriích provozovaných umělci pokračuje představením varšavské Galerie Raster.

Varšavská Galerie Raster je v Polsku něco jako umělecký a sociologický úkaz. V roce 1995 založili Łukasz Gorczyca, Michał Kaczyński a Adam Olszewski umělecký časopis Raster. Toto rozhodnutí je stálo dost peněz, protože si jich po několik let nikdo zvlášť nevšímal. Tedy až do roku 1998, kdy otiskli článek “Integrovaný kruh polského umění” Piotra Śmigłowicze (který si od něj Raster objednal) a text s názvem “Slovník Rasteru”, jenž obrátil pozornost hlavně k mladým lidem, již si v něm drze uzurpovali právo soudit polský umělecký život. Jejich revoluční myšlenky se doté doby zaměřovaly zvláště na sféru jazyka, diagnostikovaly určité jevy, osoby nebo instituce a přiřazovaly jim neslušné názvy. Jejich zlomyslné komentáře si dobíraly zvláště dvě největší galerie ve Varšavě — Centrum současného umění na Ujazdowském zámku a Galerii Zachęta. Nešlo však jen o tyto dvě instituce. Lidé z Rasteru podávali dost brutální výpověď o celém uměleckém systému a o tom, jak je zkažený. Ukazovali prstem na situace, které byly buď naprosto příšerné, nebo jen ucházející. To, co říkali, zhruba odpovídalo neoficiálním názorům v Polsku.

“Síla ironie” časopisu Raster se ještě znásobila, když začal vycházet na internetu. Dnes již slavná kategorizace polských galerií a kritiků (s rozdělením na jestřáby a tučňáky) vyvolala značný skandál. Následkem toho se Raster zase objevil v tištěné podobě: ti, kdo měli přístup na internet, stránky vytiskli, aby je ukázali těm, kteří takové štěstí neměli. Ukázalo se, že lidé z Rasteru jsou inteligentní, aktivní a vlivní.

Jako jiní mistři rebelie si však i oni položili otázku: Jak dlouho si můžeme z někoho utahovat? Znevažovat ho? Řekli si, že to nejde příliš často, a tak bylo dalším logickým krokem založení galerie jako pokračování jejich “vize nesouhlasu” s existující realitou. Galerie se stala nezbytným prostředkem k tomu, aby mohli zůstat nadále spolu, šířit své myšlenky a aby mohli těm molochům, které kritizovali, ukázat, že se věci dají dělat i jinak. V Polsku se však všichni ptali: Jak dlouho může přežít komerční galerie, která nevydělává žádné peníze? Jak dlouho můžou lidé z Galerie Raster takovou zábavu financovat z vlastní kapsy? Stane se snad zázrak? Galerie sice měla získat 50 procent z prodaných děl, ale jen za předpokladu, že vůbec něco prodá.

Na každý pád, mladí lidé Galerii Raster bezmezně obdivují. Vzhlížejí k ní pro to, jak hájí jejich právo na existenci, jak odhaluje faleš a nudu a preferuje obyčejnost, humor a naprostou svobodu. Pro její anarchismus a nezávislost na establishmentu.

Z uměleckého a kritického hlediska okruh kolem Galerie Raster přijímá polský pop, kritické postoje, vyostřený pohled na svět. Ale oceňuje také myšlenky transavantgardy, konceptualismus a akční umění. Dokonce se jim líbí malba!!! Na to se některé kruhy dívají spatra.

Na internetu o své galerii píší: “Slavnostní otevření galerie — 24. dubna 2001. V tento temný a vlahý večer dav několika set lidí obsadil na dvě hodiny budovu, v níž sídlí naše galerie. Během oficiální části vernisáže vystoupila skupina Mały Szu (poprvé unplugged). Mariusz Maciejewski instaloval na popelnicích ve dvoře živé skulptury, zatímco uvnitř sestavil Tom Dale světelnou a zvukovou instalaci. Stěny galerie zaplňovaly nástěnné obrazy Moniky Sosnowské a časopis-tapeta Raster. Kvůli technickým potížím jsme nemohli promítat ohlášený film Wilhelma Sasnala (projektor bez příslušných kabelů nefungoval). Po vernisáži jsme hosty pozvali do klubu Pod Gwiazdami (Pod hvězdami), kde tento historický večer pokračoval už zcela neformálně konverzací.”

V roce 2001 Galerie Raster představila řadu umělců mladé generace: Wilhelma Sasnala, Marcina Maciejowského, Rafała Bujnowského, Macieje Sawického, Małgorzatu Jablońskou, Justynu a Wojteka Kucharczykovi a skupinu Magisters (Sławek Elsner a Monika Sosnowska). Všechny je vyznačuje rozvinutý pozorovací talent při sledování dnešního světa prostoupeného absurdnostmi.

Letos chystá Galerie Raster výstavy i nevýstavní akce. V dubnu například diváky pozve na hromadnou projížďku na kole nazvanou Vyjeďte si na kole, během níž je chtějí inspirovat k zdravějšímu životnímu stylu. Mezi tradičnější akce patří například lednová výstava 150 obrazů, tedy celé dosavadní umělecké produkce Rafała Bujnowského. V březnu zahájí galerie svůj mezinárodní program výstavou mladého vídeňského umělce Siggiho Hofera, který pochází z Tyrolska — lidé z Galerie Raster tvrdí, že tento fakt je pro jeho tvorbu velice důležitý. V květnu proběhne seminář Co dělat s paneláky? Jak je v nich možné žít? Záminkou pro tuto akci bude výstava francouzského umělce Yvese Belogeye, jenž navštěvuje sídliště po celém světě a maluje monumentální “portréty” paneláků. Na podzim se uskuteční výstava již kultovního polského umělce Zbigniewa Libery, jemuž kdysi firma Lego sponzorovala projekt malých koncentračních táborů z její stavebnice.

Kromě výstav bude galerie také pořádat hudební produkce a přednášky, jak jednoduše, levně a zdravě vařit. Jeden z provozovatelů galerie, Michał Kaczyński, dokonce založil celý website věnovaný vaření a nazvaný “pesto” (www.pesto.prv.nl). Návštěvníci si zde mohou recepty číst, ale i posílat vlastní.
Galerie chce také institucionalizovat pravidelnou Páteční party s filmem, koncertem, vernisáží nebo jinou akcí, zkrátka příležitostí k setkání. Raster hledá model galerie jako živého, přátelského diskusního klubu spíše než čistě výstavní síně s pevným programem — od jedné výstavy ke druhé.

Lidé z Galerie Raster postupně realizují svůj hlavní cíl: změnu tváře polského umění; atmosféra se zatím mění jen díky sledu různých náhod, kterým Kaczyński a Gorczyca napomáhají.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
(Li duo finti Zingani Comedia), Podle scénáře č. 32 ze sbírky scénářů komedie dell' arte od F. Scallz (Flaminio Scala: Il...
Více informací...
4,83 EUR
6 USD
Kniha byla součástí výstavy SVÁTEK PRÁCE. Texty Martina Zeta s předmluvou Miloše vojtěchovského.
Více informací...
11 EUR
13 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS PERLA
Kyjov 36-37
407 47 Krásná Lípa

 

Galerie, knihkupectví a kavárna
otevřena od středy do neděle od 11:00 do 22:00

a na objednávku emailem shop@divus.cz
nebo telefonicky na čísle +420 606 606 425


Divus Perla
Gábina Náhlíková
gabina@divus.cz, +420 604 254 994


Nakladatelství Divus
Ivan Mečl
ivan@divus.cz, +420 602 269 888


Tiskárna, grafické a předtiskové studio Divus
studio@divus.cz


Časopis Umělec
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

 

Kavárna a knihkupectví Perla
shop@divus.cz, +420 606 606 425
 

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.