Časopis Umělec 2006/1 >> Ross Cisneros (USA) versus Mindaugas Lukosaitis (Litva) Přehled všech čísel
Ross Cisneros (USA) versus Mindaugas Lukosaitis (Litva)
Časopis Umělec
Ročník 2006, 1
6,50 EUR
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Ross Cisneros (USA) versus Mindaugas Lukosaitis (Litva)

Časopis Umělec 2006/1

01.01.2006

Solvej Helweg Ovesen | box | en cs

aneb „transparentní síly“ versus „stíny vrhané realitou“
aneb konzumerismus versus černý trh


„Illegal Speech, Illegal City“ byl boxerský zápas na téma produkce kultury. Vymyslel ho americký umělec Ross Cisneros pro vernisáž 9. baltického trienále Blackmarket Worlds (BMW) v CAC Vilnius. Proběhl 24. září 2005.1
Box na „Illegal Speech, Illegal City“ doplnila řada prohlášení o ustavování hodnot a pravidel v šedé zóně mezi „transparentními silami“ a „stíny vrhanými realitou“. Za úvahami o hranicích mezi zákonnými a nezákonnými aktivitami ve Vilniusu, „starém městě nové Evropy“, stály dvě osoby – Normunds Kozlovs (sociolog z Lotyšska) a Gintautas Mazeikis (filozof z Litvy). „Illegal Speech, Illegal City“ proto byla soubojem na pěstí i slov. Vyvolala agresivní a iritující atmosféru – obdobu syrového kapitalismu, který se rozvíjí v post- sovětské Litvě.
Boxující umělci – Ross Cisneros a Midaugas Lukosaitis trénovali celý měsíc. Během zápasu je doprovodila tříčlenná skupina bubeníků Drum Extasy z Běloruska. Ta vystupovala hned vedle ringu a svými rytmy stimulovala hru, zvedala diváky ze sedadel a dostávaly se boxerům do krve.
„Illegal Speech, Illegal City“ ztělesňoval hlavní otázky letošního Baltic Triennial - výstavy deklarující své zaměření „proti konzumerismu“ a mnoha způsoby formulující kritiku takzvaných „transparentních sil“, jež beteme jako prostředek demokratické kontroly. Vyžaduje si např. přístup ke všem společenským aktivitám skrze svou symbolickou reprezentaci. Proč? Jak?

„Illegal Speech“
Mezi jednotlivými koly do ringu vstoupili moderátoři Normunds Kozlovs a Gintautas Mazeikis, odborníci na otázky transformace v baltských zemích. Jejich kritika tak vstoupila přímo do boxerského klání, bubny se ujaly „ilegálního proslovu“, slova se vracela a předstihovala boxující těla… Co je dnes ilegální v souvislosti s výměnou zboží a informací v Litvě? V druhé polovině hry zarepoval Gintautas Mazeikis několik krutých faktů:
„Dnes jsou v Litvě nežádoucí aktivity, které se týkají kriminality, od pašování a obchodu s lidmi (většinou ženami) až po matení veřejnosti, soukromé zájmy a tajuplnou mafii. [...] Neautorizované normy se vztahují na korupci, klany, místním alkoholické zvyklosti, trestance a narkomany i vyvrácenou víru a rituály. Včetně všech možných nekřesťanských okultních rituálů a ceremonií, šamanistického tranzu a prorockých obřadů. A nejvíc zakázanou aktivi-tou je podněcování k revoluci.“2
Podíváme-li se blíže na to, co je definováno jako „nevítané a zakázané“, zjistíme, že jsou protikladem k tomu co je legální? Otázka po „neautorizovaných normách“ nás přivede k vyřčení nepojmenovatelného: nedovoleného stavu kultury. Mapování hra-nic vládnoucí státní ideologie, „právního symbolického systému“, odkrývá dva podsystémy, které se vzájemně utvářejí - legální a ilegální. Také odkrývá dialektiku, kterou stát procházející politickou transformací vytváří spolu s historií („nejzakázanější aktivitou je podněcování k revoluci“). Činy „ilegální promluvy“ rpvněž ukazují, jak se kostýmy kulturní produkce a distribuce mění v důsledku politického vývoje. Například jisté fenomény černého trhu, jako pirátské kopie filmů, přispěly k malé kinematografické revoluci. Mazeikis k tomu říká:
„V devadesátých letech bylo na litevském trhu možné koupit veškerý software či audio a video technologie. Nakonec filmové pirátství donutilo nezisková staromódní sovětská kina, aby změnila zaměření. Jinak zbankrotovala. To ovlivnilo rozšíření nového audiodigitálního vybavení a podpořilo rozvoj multifunkčních malých kin a nový způsob sledování videa.“3
Logicky z toho vyplývá, že černý trh byl základem vlastní organizace, distribuce a také místem svobodné kulturní produkce. Bylo by ale riskantní pohlížet na černý trh romanticky. Pro místní kulturní scénu, stej-ně tak jako pro okolní svět, je důležité reflektovat základnu kulturní produkce a její vztah k ideologickým koncepcím, jež vládnou produkčnímu aparátu. Proto je především kritické uvažování o „transparentních silách“, který jako koncepce odkazuje k abstraktním, demokratickým „kontrolním prostředkům“, knokautem, který „lekce v boxu“ a celé letošní Baltic Triennial dali svému okolí. Samotný návrh sledovat transparentnost jako utopickou koncepci, která po dlouhou dobu prostupovala institucemi a jazykem „staré Evropy“ a dnes se stala v této části světa normou, je zajímavým příspěvkem k uvažování o různých druzích občanského dohledu. Normunds Kozlovs argumentuje:
„Evropský model sociálního zabezpečení jako společenské smlouvy mezi pracujícími a kapitálem na východě nefunguje: v legislativě se sice objevuje, ale zavadádí se do praxe. Takový model zahrnuje zodpovědné rovnostářství a týká se každého sektoru veřejného společenského života tím. Je spojen s vnitřní disciplínou a sdílením stejného přesvědčení. Naopak východní Evropa přijímá americký způsob, a nechává trh rozhodnout, kdo je způsobilý k účasti (…)“4
Vezmeme-li v úvahu, kdo ustavuje kulturu v bývalých sovětských státech, tak toto prohlášení patrně vysvětluje jak závislost, tak i kreativní svobodu, jež Litevci zakoušeli ve svém vlastním myšlení a konání. Na druhou stranu to vysvětluje drsné a se sociálními státy nesrovnatelné formy „autonomních“ a „liberálních“ trhů, které v těchto zemích vznikají.
V neposlední řadě „ilegální promluva“ zprůhledňuje dialektiku a paralely mezi starými a novými ekonomickými skutečnostmi, potřebu poznat jejich temná zákoutí a zahrnout nesymbolickou, ničím nezastoupenou skutečnost do oblasti kulturní produkce. „Symbolický svět dnes neodráží všechny možnosti stínů vrhaných skutečností,“ říká Gintautas Mazeikis.

Win-win
Aneb proč musíme zmizet?

Projekt „Illegal Speech, Illegal City“ si pohrával s faktem, že sport často nejlépe odráží národní identitu a mentalitu lidí. Nevíme, zda to měli domluvené, ale během zápasu napadl Američan Ross Cisneros agresivně svého litevského rivala (jistě proto, aby vyhrál) a ten se bránil tím, že běhal kolem ringu. Nicméně nepodlehl, vytrval a v boji zblízka Cisnerose málem porazil. To nicméně v Američanovi probudilo bojovného ducha, rozčílil se a zapomněl na obranu. I když měl stále rychlé reakce, ztrácel respekt. Lukosaitis byl pro změnu čím dál víc průbojný a především v posledních kolech byly jeho rány přesnější a nebezpečnější. Na konci hry byla pravidla hry, hra sama i národní projekce rozpuštěna a ROZHODČÍ vyhlásil win-win situation.5 Bude budoucí hra s uměním jen odstraňováním nás samotných ze symbolického řádu a vymazáváním informací namísto akumulování symbolického kapi-tálu? Toto byl jeden ze způsobů, jak se vyhnout tomu, abychom byli zkonzumováni…

Poznámky:
1. Kurátorkou Blackmarket Worlds byla Sofia Hernandez Chong Cuy (NYC), Raimundas Malasauskas (Litva) a Alexis Vaillant (F), výstava se konala od 23. 9. do 20. 11. 2005.
2. Gintautas Mazeikis, „Illegal Speech, Illegal City,“ CAC, 24. 9. 2005. Text publikován také v The Weird but True Book „Twilight Zones: Between the Legal Symbolic Order and Illegal Reflections of Reality“, Revolver, 2005, str. 134.
3. Tamtéž, str. 135
4. Normunds Kozlovs, z přednášky „Illegal Speech, Illegal City“, CAC 24. 9. 2005.
5. ...praxe i teorie ukazují, že naše práce nikde nekončí, je to uzavřený okruh, který má jasný cíl: win-win situation. Osmý bod: „Win-win situation“ (tj. situace oboustranného prospěchu). Setkání v rámci lobbystické kampaně patří k tomu nejobtížnějšímu, co lze v Bruselu dělat. Sedíte tváří v tvář někomu z úplně jiného politického a kulturního prostředí. Při každém setkání musí být cílem, aby nastala určitá „win win situation“, tj. aby oba partneři byli nakonec spokojeni. Konkrétně to znamená, že nikdy nesmí vzniknout situace, aby měl váš protějšek dojem, že mu něco vnucujete. Ideální situace je, když informaci, kterou mu poskytnete, chápe naopak jako určitý dárek, jako jistou exkluzivní hodnotu navíc. K tomu patří také neustálé sledování „řeči těla“ vašeho protějšku. Pokud vidíte, že zájem opadá – příslušná osoba se naklání dopředu a pokukuje po hodinkách – raději skončete...
(http://www.fesprag.cz/doc/06_cesky.pdf Lobbování v Bruselu: Co je třeba vědět před vstupem do EU? – pozn. red.)





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
1993, 28.5 x 42 cm (10 Pages), Pen & Ink Drawing
Více informací...
1 860 EUR
Originální novodobý komiks, jehož autorem je známý ilustrátor týdeníku Respekt, Pavel Reisenauer, dal zabrat mnohým jeho...
Více informací...
20 EUR
21 cm x 29,7 x 0,7 cm / 20 pages / couv. sérigraphiée 4 pass. couleur / offset / 500 ex
Více informací...
10 EUR

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.