Časopis Umělec 1999/3 >> Showroom místo galerie Přehled všech čísel
Showroom místo galerie
Časopis Umělec
Ročník 1999, 3
2,50 EUR
3 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Showroom místo galerie

Časopis Umělec 1999/3

01.03.1999

Vladan Šír | galerie | en cs

Geert Mul se loni vrátil k „umění“. Do té doby se věnoval hlavně práci VJe (video DJ) po klubech druhého největšího města Nizozemska, Rotterdamu, a svoje umělecké ambice nechával ladem. Všimli si ho ale lidé z galerie MAMA (Media And Moving Art) a vyzvali jej, aby pro její malý rohový prostor na hlavní galerijní ulici Witte de Withstraat, hned naproti známé stejnojmenné galerii, připravil samostatný umělecký projekt. Tak se zrodilo video City At Night, Rotterdam 01.
Mul si ovšem nevystačil s pouhým zachycením nočního života města na pásku. Více než dvouhodinový materiál nahrál do počítače a začal si hrát. Při svých experimentech s obrazem si sám vytvořil software, s jehož pomocí nechal počítač, ať bez jakéhokoli lidského zásahu náhodně vybírá různé sekvence a dokonce ať jednotlivé sekvence promíchává postupem pět okének vpřed, dvě vzad. Tím vznikl podivný sled obrazů, ve kterém se jako v hodně zmateném snu drhavě střídaly záběry ulic, parků, lidí, projíždějících aut. Stejným způsobem složil i video Tokyo FX, ve kterém využil záběrů ze svého ročního pobytu v Japonsku.
Šéf galerie MAMA Boris van Berkum (přítel autora článku, což nijak neubírá na zajímavosti tématu) nedávno přijel do Prahy povyprávět o práci výstavního prostoru během uplynulých dvou let. Místo aby shora diváky oslňovala vysokým uměním, řekl mi van Berkum, MAMA spíše prozkoumává a mapuje život města, z jehož podhoubí na světlo vytahuje projekty, které pak ve svém malém prostoru ukazuje.
Podle van Berkuma je umění, které lze vidět ve výstavních síních, jen součástí celé obrazové kultury (image culture). Galerijní umění bylo vždy vydělováno jako něco vyššího, něco, co nemohlo být zábavné, familiární. MAMA nechce být prostorem, kde umělec něco vystaví, připíše si řádku na svůj životopis a jde dál. Je naopak jakýmsi katalyzátorem pro své okolí, vybírá lidi, kteří se běžně umění a vystavování v galeriích nevěnují, ale přesto pracují s obrazem. Pojem obraz se snaží naplnit novým obsahem.
V loňském roce připravila projekt Johanna Boera, který sám vyráběl obrovské čtvercové samolepy (složené z jednotlivých kusů barevného lepícího papíru, vytvářejí obrazce podobné graffiti), a ty pak umístil na skleněné výplně Centrum Beeldende Kunst, ale i na obchody ve městě.
Charakteristické je pro MAMA překračování hranic. Umělecká disciplína není žádným vodítkem nebo kritériem, nemá problém vystavit video, fotografie, design nebo módu, nebo směsici všeho dohromady. Vlastní výstavní síň také nepředstavuje omezení a svými projekty pravidelně zasahuje do prostoru města. Jedna výstava byla zahájena vernisáží v ulicích města s alegorickými vozy, z jejichž korby se prodávaly „produkty“ na zkrášlení. Projekt City at Night byl zase doplněn o nezávisle na videu fungující abstraktní plakátovou kampaň, kterou připravila skupina designérů 75B. Prostor města polepili šestnácti různými plakáty, vyrobenými kombinací čtyř filmů a dvou barev. Kampaň v rámci City at Night vedla dialog s videoprojektem a zároveň vystupovala jako autonomní element.
Zajímavá je i snaha galerie MAMA o shrnutí různých společenských fenoménů a zhodnocení jejich vliv na kulturu. Jedna výstava dostala celkem legrační název - Retrospektiva domácích počítačových her - a zachycovala vývoj od 70. let až do současnosti.
Možná je existence podobného výstavního prostoru a jeho dynamického programu dána historií města, v němž působí. Rotterdam byl během druhé světové války téměř celý srovnán se zemí. Po historickém centru, plném honosných rozlehlých koloniálních paláců dnes není téměř ani památky, i grachty vzaly bohužel za své. Vrátit život do středu města se podařilo úplně až po čtyřiceti letech. Narozdíl od tradičního placatého nizozemského horizontu se v jeho centru tyčí skleněné mrakodrapy finančního distriktu. Mezi nimi se krčí hlavní nákupní třída, jakoby poskládaná z jednopatrových stavebních buněk, což trochu připomíná stanici metra Háje.
Lidé nejsou ale nijak zhrzení historií, naopak jsou celkem otevření novým vlivům na svůj život. Můžete tu tak vidět třeba krychlové domy postavené na jednu z jejich hran, krásný jednoprstý most přes Maasu, zbytky historické zástavby sousedící se supermoderním nákupním centrem a vstupem do metra nebo již zmíněné mrakodrapy. Všechno ostatní jinak vypadá, jako v ostatních velkých městech v Holandsku: všude se jezdí na kolech, každých padesát metrů narazíte na stánek s hranolky a o trochu řidší koncentraci coffee shopů. Hrdost a snaha předvést své město v co nejlepším světle vede Rotterdamce k tomu, že se už téměř rok připravují na to, až jejich město bude spolu s portugalským Oportem hlavním kulturním městem Evropy 2001.
MAMA si v Rotterdamu získala početný okruh příznivců od radních přes pracovníky sousedících prestižních muzeí po lidi, kteří do muzea naposled vkročili během školní docházky. Galerii, jež si ovšem říká showroom, jde právě o přilákání nových „konzumentů“, kteří ani nemusejí mít nezbytně zájem vystavované práce koupit. Okruh „cílové skupiny“ výstavního prostoru budou letos vymezovat projekty, jakými jsou série automobilů pojednaných módními návrháři (auta jsou sexy, stejně jako oblečení), retrospektiva patnácti let vývoje graffiti na nizozemských vlacích (nejde o pouhý vandalismus, graffiti jsou dnes velkou inspirací pro design) a velice zajímavý projekt architekta Marca Maurera, který do svých návrhů zapojil formy odvozené z graffiti. Základy výstavních institucí hodlá MAMA otřást na podzim projektem Město k pronájmu, kdy opět Johann Boer vylepí samolepy velikosti billboardu, jež budou ohlašovat, že Witte de With, Boymans van Beuningen a další dvě galerie jsou volné k pronájmu.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
2001, 27.9 x 35.5 cm, Painting on Canvas
Více informací...
555,60 EUR
643 USD
21 x 29,5 x 0,7 cm / sérigraphie 12 pass. couleur / 32 pages / 200 ex
Více informací...
32 EUR
37 USD
Basement, 1995, silkscreen print, 40,5 x 27,5 cm
Více informací...
65 EUR
75 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS PERLA
Kyjov 36-37
407 47 Krásná Lípa

 

Galerie, knihkupectví a kavárna
otevřena od středy do neděle od 11:00 do 22:00

a na objednávku emailem shop@divus.cz
nebo telefonicky na čísle +420 606 606 425


Divus Perla
Gábina Náhlíková
gabina@divus.cz, +420 604 254 994


Nakladatelství Divus
Ivan Mečl
ivan@divus.cz, +420 602 269 888


Tiskárna, grafické a předtiskové studio Divus
studio@divus.cz


Časopis Umělec
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

 

Kavárna a knihkupectví Perla
shop@divus.cz, +420 606 606 425
 

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.