Časopis Umělec 2007/4 >> Pavel Sterec Přehled všech čísel
Pavel Sterec
Časopis Umělec
Ročník 2007, 4
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Pavel Sterec

Časopis Umělec 2007/4

01.04.2007

Palo Fabuš | umělec | en cs de es

Jazyk, podmínky komunikace, ale i neuchopitelnost nadindividuálních jevů v osobní rovině jsou témata, kterým se ve své práci věnuje Pavel Sterec, student AVU v ateliéru konceptuální tvorby Miloše Šejna. Jeho tvorbou se táhne linie vymezující motivaci a pozici autora, ale i obecné podmínky umělecké produkce a srozumitelnosti.

Silná inspirace významným tchaiwanským performerem Tehchingem Hsiehem vedla Sterce v jeho raném zkoumání vztahu mezi umělcem a společností k sérii squaterských performancí v projektu Domov. I když je sám řadí spíš do svého před-uměleckého období, v celku jeho následující tvorby představuje motivace k těmto akcím důležité východisko: nechal se například zabalit do neprůhledného plastikového pytle a takto uvězněn byl „odložen“ vedle popelnice, než performanci po čtyřech hodinách ukončila policie. Během poustevnické série zase žil v různých provizorních obydlích na opuštěných místech. I když byla pro Sterce v těchto akcích důležitá především vlastní zkušenost (akce nebyly veřejné a jen skromně dokumentované), tyto akty odloučení vyústily v nastolení otázky o přenosnosti a srozumitelnosti autorské výpovědi. Jazyk jako most ale i bariéra v komunikaci byl pro Sterce delší dobu tématem číslo jedna, což se projevilo zejména v projek- tech Miss Understanding a Walkmenáři. Miss Understanding vznikl a proběhl ve spolupráci s Vilémem Novákem. Přípravy spočívaly v půlročním memorování kolekce smluvených znaků složených ze slov využívajících co nejméně písmen běžné abecedy, tj. víceméně skřeků, které zastupovaly vybraná písmena abecedy. Představovaly jednoduchý jazyk srozumitelný jenom aktérům performance, v niž přípravy vyústily, a voice recognition softwaru, který tyto skřeky překládal do češtiny. Veřejná akce pod ironickou nálepkou „konference“ pak proběhla v prostoru, který autoři obklopili zdmi sesbíraného odpadu. „Skřekový“ dialog autorů, jimž byl asistentkou podáván alkohol a chlebíčky, končí v momentě, kdy se software automaticky odmlčí, protože mu neschopnost autorů dál přesně artikulovat naučené zvuky nedovoluje dál překládat. S artificiálním jazykem pracoval umělec i ve Walkmenářích, jejichž náplní je v duchu jeho dlouhodobého zájmu o performance rovněž živá akce. Skupina dobrovolníků se zavázanýma očima synchronně odpovídá na otázky, které slyší ve sluchátkách připojených k walkmanu. Odpovědi na veskrze intimní otázky zůstávají i přes veřejnou povahu akce utajeny díky tomu, že jsou vyjadřovány sadou fyzických úkonů, k nimž byli aktéři předem instruováni. Divák, nepoučený o významu těchto gest, může pozorovat pouze rozdíly v odpovědích jednotlivých aktérů. I když lze v konceptu akce spatřit podobnost s poststrukturalistickým chápáním jazyka jako systému rozdílů, jde zde především o tenkou hranici mezi tajemností prováděných gest a odhaleností takto vyjadřovaných upřímných odpovědí. Sterec vyrovnaně a bez rezignace konstatuje faktickou nemožnost vyjádřit navenek to nejvnitřnější. Ostatně dekódování jako nové zakódování použil již v Miss Understanding. Podmínky funkčního vztahu autora a diváka zkoumá i v dalších pracích, v nichž jej redukuje na kanál spojující odesílatele a příjemce. Na jedné straně je to utajená intervence, kdy se prostřednictvím pirátského vysílání nabourává do veřejného audiálního prostoru v restauracích a obchodech s puštěnými rádii. Na straně druhé se jako autor staví do pozice příjemce a dělí se o ni s divákem. Realizaci této speciální polohy představuje především Trojský kůň a projekt Ears. V prvním případě zanesl na Ministerstvo kultury jako dar ministrovi sošku koně obsahující odposlouchávací zařízení, aby pak zveřejnil frekvenci, na niž lze zachytit vysílání „štěnice“. V projektu Ears navrženém pro bruselský festival Europalia sestavil funkční repliku staré armádní technologie určené k odposlechu na dálku. Zatímco u Trojského koně koketuje s institucionální kritikou, Ears zesiluje napětí mezi obskurním zjevem konkávního objektu a jeho původní mocenskou funkcí, když jej zasazuje do kontextu současnosti. V obou případech propůjčuje Sterec divákovi pasivní moc odposlechu, možnost anonymní přítomnosti. Pavel Sterec se věnuje i ekologickým tématům – ani ne tak pro jejich současnou naléhavost, zajímá ho spíše jejich osobní uchopení. U sebe doma nahradil tradiční osvětlení UV žárovkami, a podomácky tak simuloval ozonovou díru. Ve svém kuchyňském nádobí lil olovo přetavené z autobaterie a zakusil tak bezprostřední kontaminaci. Takhle individualizovanou ekologickou katastrofu realizoval v projektu Osobní ropná skvrna, kdy si doma vylil ropu do polonapuštěné vany. Kolekci domácích ekokatastrof představil ve výstavním prostoru bývalé benzinky ve Slaném. Čitelně ironická poloha této environmentální série postihuje jednak neuchopitelnost celospolečenských jevů v osobní rovině, ale především zpochybňuje absurdní individualismus v konstrukci osobního postoje ke globálním problémům. V rámci projektu Symbiont upíná Sterec na strom nad galerii Školská funkční model symbiotického organismu a vtipně tak simuluje ontogenetický cyklus. Solární panely velikosti listů umožňují čerpat ze země vláhu, jež se shromažďuje v gumovém míči, zastupujícím v biologické simulaci rostoucí plod. Tuto zkušenost s ukročením směrem k bio artu dál zhodnocuje ve svém nejvyzrálejším a prozatím posledním projektu – Expogenica. K vytyčení nového směru tvorby vede Sterce potřeba zkoumat formy vymezování tvůrčích podmínek. Expogenica je instalací-výstavou, na niž Sterec za technické podpory Viléma Nováka aplikuje evoluční teorii. Sestává ze šesti skulptur ve vitrínách opatřených senzory přiblížení a topnými tělesy. Ta jsou aktivována podle míry nezájmu o objekt, který tím pádem podléhá pozvolné destrukci. Podle principu „přežití nejschopnějších“ se do dalších kol/výstav/generací dostávají hybridy objektů, jimž věnovali diváci nejvíc pozornosti. Plánovaná série na sebe navazujících „výstav“ (první v řadě byla v době psaní tohoto článku připravována pro festival Enter3) kriticky reflektuje umělecký provoz a jeho mocenské mechanismy. Ostrý tón zaznívá v názvu díky zřetelné příbuznosti s nacistickou ideologií. Expogenica odměřuje ožehavé upadání vkusu ve prospěch vypočteného úspěchu. Z přehledu dosavadní tvorby Pavla Sterce lze jasně vysledovat autentickou zaujatost výchozími podmínkami autorské výpovědi, ale i vztahem k jevům, jež nás přesahují, a snahou o jejich postižení i přes obtíže, kterým nelze uniknout. Stercovo nakročení k další tvorbě předesílá přinejmenším dobrý důvod zachovat si jej v hledáčku.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
Albánie
Červená, žlutá a modrá uprostřed ničeho
Červená, žlutá a modrá uprostřed ničeho
Jiří Ptáček
I Na plakátě ve vestibulu velkého tiranského hotelu, kde jsme se nakonec neubytovali, nás jakási turistická kancelář lákala sloganem “Albánie: poslední tajemství”. Oslovilo nás to, přestože jsme vůbec nechtěli poznávat pamětihodnosti, co přestály řádění Envera Hodži, ale pouze zjistit, co to znamená Tiranské bienále 2. Před dvěma lety se uskutečnilo poprvé a jeho patron Gian Carlo Politi se…
Číst více...
sympózium
Hrobařské Laboratorium / Konceptuální sympozium ve Vyšných Ružbachoch
Hrobařské Laboratorium / Konceptuální sympozium ve Vyšných Ružbachoch
Jiří Surůvka
Výtvarné sympozium, které pořádal spolek C+Sart tentokrát ve spolupráci s obcí Vyšné Ružbachy a Muzeem V. Löfflera v Košicích, probíhá ve dvouletých intervalech již počtvrté. Předtím bylo v Prešově (92), Vysokých Tatrách (94) a Košicích (96). Cílem kurátorů Vlado Beskida (SK) a Harma Luxe (CH) bylo v širším rámci navázat komunikaci umělců ze středoevropského prostoru (byli pozváni dva Češi, jeden…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
svaly
Dobrodružství svaloviny
Dobrodružství svaloviny
Jan Suk
"Místo vykládání potřebujeme umění milovat. Susan Sontag Před dvěma lety jsem v lublaňské galerii uviděl fotografii, záznam z performance jednoho balkánského umělce (jehož jméno jsem už dávno zapomněl), na které umělec vzpírá a posiluje. Kontrast jeho svalnatého těla zasazeného do intelektuálního kontextu galerie mne nesmírně nadchl. V tu dobu jsem zrovna četl knihu Magic of the State od…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
"...one of the 'few truly original Czech composers of the last century..."
Více informací...
12 EUR
13 USD
Výběr z německého videoartu a experimentálního filmu. Divus a Eastern Alliance v edici Teledivision vydal 27 německých videí a...
Více informací...
6 EUR
7 USD
Mens, 1994, acrylic paintings on paper, 38 x 28, framed
Více informací...
550 EUR
601 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS PERLA
Areál bývalé papírny
Nádražní 101
252 46 Vrané nad Vltavou

 

Galerie a kavárna tevřena od středy do neděle od 11:00 do 22:00
a na objednávku na shop@divus.cz, +420 606 606 425

 

 

Divus Perla
Gábina Náhlíková, gabina@divus.cz, +420 604 254 994


Nakladatelství Divus
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888


Studio Divus
Helena Jiráková. studio@divus.cz


Časopis Umělec
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

 

Kavárna Perla
Lucie Palečková, shop@divus.cz, +420 606 606 425
 

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

 

Otevřeno od středy do soboty mezi 12:00 a 18:00.
 

DIVUS BERLÍN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Německo
berlin@divus.cz, +49 (0)151 2908 8150

 

Otevřeno od středy do neděle mezi 13:00 a 19:00.

 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Vraného nad Vltavou, Nádražní 101.