Časopis Umělec 2001/2 >> Staronová síť Přehled všech čísel
Staronová síť
Časopis Umělec
Ročník 2001, 2
6,50 EUR
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Staronová síť

Časopis Umělec 2001/2

01.02.2001

Bodil Hovaldt Bojer | média | en cs

Kromě toho, že expanze internetu dala během uplynulých deseti let vzniknout novým formám umění, jež dnes nazýváme net art, globální počítačová síť také pomohla zlepšení starších forem umění, jako je mail art. Síť poskytla prostředí osvobozené od institucionálních a tržních tlaků a nastartovala nové formy mediálního aktivismu, což jsou základy, na nichž je založen i mail art.
Jak pro mail art, tak pro email art platí, že tu neexistuje žádný individuální umělec, kritik nebo galerie jako taková, protože všichni v síti fungují jako provázané komponenty. Je to svobodně se utvářející kreativní výměna bez hranic, pravidel nebo peněz. Stojí mimo ten druh ekonomické zainteresovanosti a spekulace, která panuje na etablovaném uměleckém trhu, a existuje na ní svobodnější půda pro rovnoprávnou produkci.
Email art je tak logickým pokračování mail artu. Internet v jistém smyslu změnil a rozvinul jeho existující formu. Dnes je mnohem snazší svolat účastníky na výstavu nebo k projektu za použití jedné z mnoha internetových message boards (nástěnek). Projekty se často uveřejňují na síti, k níž má přístup jakýkoli uživatel a jejíž nedílnou součástí je i grafika. Posílání prací přes internet je levnější a lze s jeho pomocí snadněji oslovit mnohem větší skupinu příjemců. Na druhou stranu email art vyžaduje, aby všichni účastníci měli počítač a přístup na internet, takže jsou někteří vyloučeni, což kontrastuje s univerzalitou mail artu při použití klasické pošty.
Zatímco mail art se omezuje na vztah jeden na jednoho, email art (nebo i-mailart) je v podstatě svobodný a schopný oslovit mnohem větší počet lidí najednou. Dnes se vyvíjí na základě podmínek v kyber prostoru jako komunikační a informační síť, která využívá mnoha možností elektronické dálnice.
Mail artu se věnuje mezinárodní síť umělců, která dnes sestává z přibližně 20.000 lidí. Komunikují spolu tak, že jeden druhému posílají svá díla. Cílem je přímá výměna prací, myšlenek a informací mezi umělci z různých zemí bez toho, aby museli využívat etablovaného uměleckého trhu. Důraz se vlastně klade na samotnou komunikaci, která je považována za nejdůležitější část této umělecké formy. Struktura sítě je podobná internetu. Místo centrálního orgánu tu funguje horizontální organizace.
Základy email artu položil v roce 1991 Cracker Jack Kid, když založil internetové stránky Raye Johnsona, považovaného za otce mail artu. I když se mail art datuje do dob hnutí Fluxus a poštovních projektů Raye Johnsona ze 60. let, původ této formy lze vypátrat až do počátku samotného poštovního systému.
Johnson založil New York Correspondence School, mezinárodní sít umělců a básníků, kteří využili poštu k vytvoření systému přidej a pošli zpět a k výměně nejrůznějších děl, objektů a textů. Umělci vždy experimentovali s rozmanitými formami s vírou, že udělat lze cokoliv. Ray Johnson posílal dalším umělců své koláže — obrázky zajíců, slovní hříčky a rýmovačky, které měly příjemce překvapit a pobavit. V současnosti se posílají nejrůznější objekty od známek, pohlednic, audio kazet, video po počítačové grafiky. Co se týče techniky, materiálů nebo metod skutečně neexistuje žádné omezení. Výměna se nejčastěji uskutečňuje poštou, faxem, přes internet a zláště e-mailem, který dal nové rozměru komunikace a dnes již známá média.
Přesto, že mail art kladl odpor tomu, aby se stal součástí etablovaného uměleckého světa, muzea a galerie si jej povšimly a díla mail artu dnes najdete v mnoha významných institucích, jeko je Getty, Tate nebo Whitney. Odpůrci mail artu zpochybňovali jeho kvalitu, hlavně kvůli tomu, že neexistují žádné školy, kritici a pravidla, která by rozlišovala mezi umělci a amatéry. Pravdou je, že mail umělcem může být kdokoli, kvůli čemuž se tato forma nikdy nestane součástí hlavního proudu umělecké scény. V jistém smyslu pokračuje v duchu avantgardy a bourá hranice a monopol uměleckých institucí prostřednictvím volné distribuce, zapojení života a umění do širší perspektivy.
Ale animozita, která jak známo panuje mezi institucionálním a net uměním, zdá se mezi klasickým a email uměním neexistuje. The Electronic Museum of Mail Art obsahuje odkazy do historie této formy i na email artové diskusní skupiny na internetu. Pro emailového umělce a moderátora jedné z takových skupin, Craiga Purcella, jsou všechny digitální obrazy na internetu nalezenými objekty, jež lze transformovat a dát jim nový význam. Uživatele své skupiny vyzývá, aby “kopírovali a modifikovali” všechny obrázky, jež se ve skupině
objeví, podobně jak to činil Johnson v případě jeho techniky přidej a odešli zpět. Svým zkoumáním možností internetu se
zařadil mezi velkou skupinu net umělců, kteří v současnosti experimentují se zdroji na internetu a zároveň úspěšně trans
formují pojem umění. Příštím
krokem email artu bude prav
děpodobně zapojení zvuku
a pohybu.

Přeložil Vladan Šír




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Předplatné se slevou na poštovném.
Více informací...
44 EUR
2004, 30.5 x 23 cm (5 Pages), Pen & Ink Comic
Více informací...
894 EUR

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS NOVÁ PERLA
Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
 

Galerie, knihkupectví a kavárna
otevřena od středy do neděle
od 11:00 do 22:00

a na objednávku emailem shop@divus.cz
nebo telefonicky na čísle +420 606 606 425


Divus Perla
Gábina Náhlíková, gabina@divus.cz, +420 604 254 994


Nakladatelství Divus
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888


Tiskárna, grafické a předtiskové studio Divus
studio@divus.cz


Časopis Umělec
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

 

Kavárna a knihkupectví Perla
Hana Turynová, shop@divus.cz, +420 606 606 425

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.