Časopis Umělec 1998/5 >> Manifesta 2 Přehled všech čísel
Časopis Umělec
Ročník 1998, 5
2,50 EUR
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Manifesta 2

Časopis Umělec 1998/5

01.05.1998

Kateřina Pavlíčková | bienále | en cs

"The 20th century has definitely been a century of large art shows. Recently, we added another one to the collection: Manifesta. The second Manifesta biennial is taking place throughout the whole summer in Luxembourg from June 28 until October 11. It exhibits 47 artists of younger and middle generations from all over Europe. The first round of this new type of biennial took place in Rotterdam in 1996 with the aim of presenting new European art in a way that is different from other large contemporary art shows (such as the Venice Biennale and documenta in Kassel). Contrary to these shows, Manifesta is not defined by a certain topic (documenta) or by “national presentations“ (Venice).
It is indicative that the idea to organize a large show of European art was born in 1993, some time after the fall of the Iron Curtain. The biennial aims to express the new open situation in Europe that is creating the conditions for the upcoming generations of artists. It is quite common today to see East European artists travelling to the West and living there for a while. This could be defined as a migrant situation. In the continuous flow it is hard to speak of individual cultures because a culture closed unto itself does not exist any more and “all cultures of today are transcultural“ (W. Welsch). From this point of view, the Venice Biennale may seem obsolete, corresponding better with 19th century ideology.
The institution of Manifesta itself is meant to respond to these transcultural conditions: it is nomadic in character and each biennial takes place in a different European city. The city has to cover one third of all expenses of the show, provide a suitable exhibition space and allow the foreign curators to select works freely. Manifesta uses different curators for each biennial. This year’s curators include Robert Fleck from Vienna, Marie Lind from Stockholm and Barbara Vanderlinden from Brussels. These three cooperated with an international professional committee comprising Chris Dercon, Hedwig Fijen, Kasper König, Enrico Lunghi, Henry Mayric Hughes, Hans Ulrich Obrist and Lilijana Stepančič. The selection criteria for choosing the artists were not based on a predefined topic but formed during their travels through Europe and by their “collective research.“ In the ten months working on Manifesta 2, it was not possible for them to get to know the atmosphere in each individual country in detail, but that was not the curators’ aim anyway. Their work, in this sense, reflects today’s migratory conditions more clearly: the curators traveled intentionally from West to East without staying too long in any one region. During their travels, as Marie Lind put it, they conducted “purely subjective research reflecting our sensibility.“
Today’s migratory way of life, however, brings up blurred feelings of deep connections to the places in which we live in as well the risk of feeling that we are being cut off from our roots. The Manifesta 2 artists were asked to make site-specific works. These included aesthetic plays on video from Garden de Luxembourg or Luxembourg in Paris and Paris in Luxembourg by Dominique Gonzalez-Foerster (Strassbourg); flower beds arranged in front of Casino Luxembourg by Tobias Rehberger (Frankfurt); military air space with a simulated entrance by Marko Peljhan (Ljubljana); and the ”redesigning” of shop windows - excellent work by Inessa Josing (Talinn), who used display techniques to turn a few shop windows into a kind of biblical consumerist appeal (e.g. “What should I do to be saved?“). Krištof Kintera’s window display shows unusable appliances so appealing in their design that one would like to buy them. These works represent clashes with the system of established functions in the city, including our perception. The works have strong social and critical subtexts to them: particularly the two latter works could be defined as “critical public art“ (K Wodiczko).
Dr. Galentin Gatev’s (Bulgaria) installation is quite witty. In one of the city’s underground parking spaces he installed a video depicting some “transportation problems“ of Bulgaria’s clergy, accompanied by a figure of a priest caught in a sort of never-ending circular ride around an “eternal light“.
It may be of no surprise that Manifesta 2 exhibited an abundance of video work. Some of the best works include a video installation by Ann-Sofi Siden (Stockholm) entitled Who told the room maid? Situated in a small basement room of the Casino, the work plays with the theme of ubiquitous surveillance, interference of the public sphere with the private space. The topic of personal confession and the related issues of body and identity are quite broad in their scope. Manifesta presents two extremes: on the one hand, with the obsessive observation of one’s own acts documented in an abundance of photographic self-portraits by Elke Krystufek (Vienna), and on the other hand, with the minimalist performance of sculptor Tanja Ostojic (Yugoslavia), which takes place in a glass elevator of a museum accompanied by music. Her act is an expression of internal spirituality.
Manifesta intentionally lacks one unifying concept: a theme. The curators themselves assert that the work is not supposed to be dogmatic and should be flexible. They did not apply any PC criteria in choosing the art works. Therefore, European countries are not necessarily evenly represented. The caption for each work also lacks the information regarding the artist’s nationality. European art is becoming more and more international, or transnational. Manifesta Biennial is tracing this evolving transformation. The question “how can art keep its ability to start new relations within cultural and social forces in the society?“ (B. Vanderlin) is becoming a key one.
"





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Limited edition of 10. Size 100 x 70 cm. Black print on durable white foil.
Více informací...
75 EUR
London Urbanism
Více informací...
11 EUR
Bath, 1995, silkscreen print, 31 x 38 cm
Více informací...
65 EUR
21 x 30 x 1 cm / offset quadri et bichro / 68 pages / 666 ex
Více informací...
15 EUR

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS NOVÁ PERLA
Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
 

Galerie, knihkupectví a kavárna
otevřena od středy do neděle
od 11:00 do 22:00

a na objednávku emailem shop@divus.cz
nebo telefonicky na čísle +420 606 606 425


Divus Perla
Gábina Náhlíková, gabina@divus.cz, +420 604 254 994


Nakladatelství Divus
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888


Tiskárna, grafické a předtiskové studio Divus
studio@divus.cz


Časopis Umělec
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

 

Kavárna a knihkupectví Perla
Hana Turynová, shop@divus.cz, +420 606 606 425

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.