Časopis Umělec 1998/5 >> Hrobařské Laboratorium / Konceptuální sympozium ve Vyšných Ružbachoch Přehled všech čísel
Hrobařské Laboratorium / Konceptuální sympozium ve Vyšných Ružbachoch
Časopis Umělec
Ročník 1998, 5
2,50 EUR
3 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Hrobařské Laboratorium / Konceptuální sympozium ve Vyšných Ružbachoch

Časopis Umělec 1998/5

01.05.1998

Jiří Surůvka | sympózium | en cs

Výtvarné sympozium, které pořádal spolek C+Sart tentokrát ve spolupráci s obcí Vyšné Ružbachy a Muzeem V. Löfflera v Košicích, probíhá ve dvouletých intervalech již počtvrté. Předtím bylo v Prešově (92), Vysokých Tatrách (94) a Košicích (96). Cílem kurátorů Vlado Beskida (SK) a Harma Luxe (CH) bylo v širším rámci navázat komunikaci umělců ze středoevropského prostoru (byli pozváni dva Češi, jeden Ukrajinec ruského původu, Polák, dva Švýcaři a traja Slováci). A konkrétním cílem bylo v kamenolomu plném soch-pozůstatků kdysi slavných sochařských sympozií (1964-90) vést dialog této klasické formy reprezentující v lepším případě dílo generace modernismu a v horším případě socialistického realismu umělců oscilujících mezi oběma kategoriemi s dnešními podstatně širšími výtvarnými prostředky generace umělců devadesátých let. Střet materiálově nepomíjitelného, ale mnohdy patetického nebo bezduchého pomníku s živou myšlenkou konceptuálního umění realizovaného často pomíjivými a nevýtvarnými prostředky: o to šlo tedy asi umělcům a kurátorům projektu a taky samozřejmě restartovat výtvarné sympozium ve Vyšných Ružbachoch.
Takové sympozium je především opravdu nejvhodnější k uzavírce artdružby Východ-Západ, Sever-Jih. Tyto pojmy obsahovala i instalace nasazené jedničky sympozia, slovenskoamerického umělce Stana Filka. Byly to čtyři dvanáctimetrové sloupy zapuštěné do země v rozích areálu a tvořící hrany pomyslného čtverce, které byly nabarveny žlutě, červeně, zeleně a modře, opatřené nápisy světových stran a živlů. Instalace měla, dle slov autora, vnést trochu řádu do areálu sympozia. Měla být ukončena světelnými paprsky a vystoupením helikoptéry během vernisáže. Bohužel, namísto aby se nehybně vznášela nad středem instalace, helikoptéra nic nepochopila a, nedbajíc zuřivé gestikulace Mistra, kroužila bezradně kolem, vířila prach, šířila benzínový puch a rachot. Pak odlétla. Já osobně si myslím, že si chtěl Phylko ze všech vystřelit anebo parodovat monstrózní venkosjezdy HZDS. Domorodcům se to však líbilo, jelikož na instalaci byly nasazeny těžké mechanismy - bagr, jeřáb a požární žebřík, mnoho lidí s nářadím - a tak jim to asi připomělo staré zlaté časy sochařských realistů a prvních májů.
Těžce stravitelný musel být asi i košický artista Peter Kalmus, který nechal na nejlepším místě vykopat a stolařsky zabezpečit podzemní dvojlatrinu a název z bible Hovno jsi a v hovno se obrátíš vysvětloval jako původní hebrejskou verzi, dále tu měl koupelnový elektrický sušič ručníků v nové funkci nahřívače soch, zacementovaný do podstavce jedné z nich, basebalovou „loptičku“ umístil na vrchol nejvyšší sochy, a na sochařský výtvor zakladatele sympozia K. Prantla promítal svého přítele Murina, sedícího nehybně asi tři čtvrtě hodiny v lotosové poloze na jiné menší Prantlově soše v Piešťanech.
Neméně dobře dostál záměru dialogu se sochou ukrajinský architekt ze Lvova, Jurij Sokolov. Po vzoru ochrany soch v Petrodvorci za německé blokády Leningradu během II. globální války zabednil prkny a zasypal pískem sedící akt rumunského sochaře. Při vernisáži se do vedlejšího bednění ukryl sám s lahví vodky, s kterou prováděl různé kejkle, aby tak trochu zastřel, že ji mimochodem téměř celou vypil.
Dialog převážně se dřevem vedl český sochař Jan Ambrůz. Na skládce kmenů vybral tři pěkné kousky, na pile nechal rozřezat, vyjmul jádro kmene, vysypal dutiny modrým , červeným a žlutým pigmentem, znovu stromy sestavil a vrátil zpět na původní místo ve skládce. Kdo si dal tu práci a stromy vyhledal, byl odměněn velmi pěknými průhledy skrze kmeny-barevná kukátka do krajiny. Druhá Ambrůzova instalace pracuje na principu kukátka s pigmentem též, je však ironičtější, neboť zíráte do dosud nezapojené nádrže - septiku, zapuštěného do země a z černé tmy se vám po chvíli soustředěného zírání vyloupne spíš předtucha něčeho rudého.
Velice zodpovědně ke svému úkolu přistoupili rovněž další dva umělci. Držitel slovenské obdoby Chalupeckého ceny pro mladé výtvarníky, Tono Čierny ze Žiliny, propojil čtyři dřevěné sloupy dráty. Tyto dráty rozechvíval vibrační elektromotor ukrytý v zemi. Výsledkem byl zneklidňující optický klam vibrující horizontály.
Polský performer a tvůrce instalací ze dřeva a kovu (zastoupen např. i v muzeu instalací Mattress factory v Pittsburgu) Jarek Hulbój ze Zakopaného smontoval trámovou konstrukci krychle, do které zavěsil ordinérní atributy lidské existence: židli, lakýrky, pod instalací vyhloubil jamku na akvárium, ale jak to dopadlo, to nevím, protože jsem se na finální stav instalace zapoměl podívat, egoisticky zahleděn pouze do svých věcí.
Ostravský umělec Jiří Surůvka (dále jen já) jsem mohl konečně realizovat svůj starý projekt nazvaný Slovanský Grob, což byl výkop v terénu 15x7 metrů a asi 1,5 m hluboký v podobě dvojitého kříže. Zeminu, kterou jsme vybagrovali, jsem nechal navršit u úpatí kříže do tří hromádek symbolizujících hory. Výkop jsem obehnal trikolorou v národních barvách, aby asociace se slovenským státním znakem byla více než zjevná. Dále jsem areál zamořil dřevěnými bombami různých velikostí nazvaných podle tvaru, bomba č.1: Johannes Hus, bomba č.2: Třetí internacionála, bomba č.3: Little Boy. Zaujat partyzánskou tradicí kraje jsem ještě přidal pětimetrový partyzánský samopal nazvaný Jan Žižka. Zhodnocení se mi dostalo od jedné lázeňské paní: to bysom tiež urobila (stála u výkopu) a satisfakce od jejího manžela, který pravil: ty nikdy, lebo by si nedostala ten nápad, ten je duoležitý, ty husa! Ano, moje řeč.
Nakonec jsem si nechal vystoupení obou švýcarů Rachel Mariacher a jejího přítele Dominika Raymanna, protože těžiště jejich díla spočívalo v myšlence, vyjádřené až na závěr sympozia performancí obou, kdy přišli téměř nazí s vyholenými lebkami do předem vyhloubeného hnízda, dívka nasypala chlapci do zástěry něco jako zrní a ten je rozesel okolo a pak spolu zase odešli. Jejich umění konvenovalo nejvíce svým důrazem na filozofické promýšlení věcí, nadřazené jakékoli materiálové instalaci, s přístupem zde zúčastněného Jurije Sokolova.
Vernisáž byla dosti bizarní - nezletilé mažoretky, starosta, pečené sele, borovička, vodka, rum a tokajské víno, a vyvrcholila spontánní akcí, kdy Jurij Sokolov ze zbytků prasete uřízl rypáček a ouška, nasadil si je na obličej a promenoval mezi rozjařenými účastníky vernisáže, čímž akci dodal ten správný akcent...

Laboratorium 1998. Kurátoři Vlado Beskid, Harm Lux. Vyšné Ružbachy, Slovenská republika. Od 9. do 19. 7. 1998.

Fotografie autor





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
Albánie
Červená, žlutá a modrá uprostřed ničeho
Červená, žlutá a modrá uprostřed ničeho
Jiří Ptáček
I Na plakátě ve vestibulu velkého tiranského hotelu, kde jsme se nakonec neubytovali, nás jakási turistická kancelář lákala sloganem “Albánie: poslední tajemství”. Oslovilo nás to, přestože jsme vůbec nechtěli poznávat pamětihodnosti, co přestály řádění Envera Hodži, ale pouze zjistit, co to znamená Tiranské bienále 2. Před dvěma lety se uskutečnilo poprvé a jeho patron Gian Carlo Politi se…
Číst více...
sympózium
Hrobařské Laboratorium / Konceptuální sympozium ve Vyšných Ružbachoch
Hrobařské Laboratorium / Konceptuální sympozium ve Vyšných Ružbachoch
Jiří Surůvka
Výtvarné sympozium, které pořádal spolek C+Sart tentokrát ve spolupráci s obcí Vyšné Ružbachy a Muzeem V. Löfflera v Košicích, probíhá ve dvouletých intervalech již počtvrté. Předtím bylo v Prešově (92), Vysokých Tatrách (94) a Košicích (96). Cílem kurátorů Vlado Beskida (SK) a Harma Luxe (CH) bylo v širším rámci navázat komunikaci umělců ze středoevropského prostoru (byli pozváni dva Češi, jeden…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
svaly
Dobrodružství svaloviny
Dobrodružství svaloviny
Jan Suk
"Místo vykládání potřebujeme umění milovat. Susan Sontag Před dvěma lety jsem v lublaňské galerii uviděl fotografii, záznam z performance jednoho balkánského umělce (jehož jméno jsem už dávno zapomněl), na které umělec vzpírá a posiluje. Kontrast jeho svalnatého těla zasazeného do intelektuálního kontextu galerie mne nesmírně nadchl. V tu dobu jsem zrovna četl knihu Magic of the State od…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
offset print - 21 x 15 x 2 cm / 125 pages
Více informací...
20 EUR
22 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS PERLA
Areál bývalé papírny
Nádražní 101
252 46 Vrané nad Vltavou

 

Galerie a kavárna tevřena od středy do neděle od 11:00 do 22:00
a na objednávku na shop@divus.cz, +420 606 606 425

 

 

Divus Perla
Gábina Náhlíková, gabina@divus.cz, +420 604 254 994


Nakladatelství Divus
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888


Studio Divus
Helena Jiráková. studio@divus.cz


Časopis Umělec
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

 

Kavárna Perla
Lucie Palečková, shop@divus.cz, +420 606 606 425
 

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

 

Otevřeno od středy do soboty mezi 12:00 a 18:00.
 

DIVUS BERLÍN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Německo
berlin@divus.cz, +49 (0)151 2908 8150

 

Otevřeno od středy do neděle mezi 13:00 a 19:00.

 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Vraného nad Vltavou, Nádražní 101.