Časopis Umělec 2011/1 >> Deja flap vu flap Přehled všech čísel
Deja flap vu flap
Časopis Umělec
Ročník 2011, 1
6,50 EUR
8 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Deja flap vu flap

Časopis Umělec 2011/1

01.01.2011

Ivan Mečl | poezie | en cs de

Takhle si ještě dokážu hrát. Při překladu třeba najdu slovo flip flap. Flip flap je umělá květina, která se hýbe, zjistím při hledání významů toho slova a přitom narazím v jednom opuštěném internetovém místě na básničku. Psala ji asi nějaká mladá zamilovaná holka. Je bez názvu, je mi velmi nepříjemná a místy až trapná. To protože jsem chladný, bez citů, nemám rád lásku, vztahy a tak podobně.

Dávám básničce název... Ó Satane

Děkuji za všechny chvíle s tebou,
kdy říkal jsi: ruce mě zebou,
děkuji za to že jsi,
že viděli jsme zbloudilý psi,
děkuji, že aspoň miluji si napsal,
to že jsi daleko, dech si mi vzal,
bolí, že tě nemám tady,
to jsou ty největší vady,
teď sem s jinými kluky,
protože nasazují mi kukly,
abych neviděla jak to bolí,
proto radši falešnou lásku volím,
tam hluboko uvnitř tě miluji,
tam vevnitř opakuji: děkuji,
že dal si mi nejvíc,
už nikdy nechci nic víc,
chci za tebou zpátky,
mám z toho v hlavě zmatky,
prostě chci za tebou,
chci tě přikrýt dekou,
tak jak sem to dělala,
a potom se toho prostě vzdala,
ne schválně, já musela,
měl si rád když culíky sem nosila,
chci zpátky ty časy,
chci abys mi hladil vlasy,
chci abys mi dýchal na krk,
chci abys mi dal za ucho sojčí brk,
chci aby ses na mě usmál zas,
chci se opět dotýkat tvých řas,
chci abys mě sváděl pohledem,
chci abys mě nechal koukat dalekohledem,
hvězdy byly tenkrát tak velké,
měla sem oči štěstím vlhké,
když jsme se rozloučili,
srdce mi rozlomili,
krev z něho tekla očima,
jako by mi duše zvlčila,
a já už nechtěla slyšet nic,
už nechtěla sem zažít to víc,
chtěla sem, aby si mě opustil,
zla se nakonec dopustil,
jsem viník svého smutku,
miluju tě, ...


A pak odstraňuji z posledního verše slova vím to, vskutku.... Ta škodila básni nejvíc. Čte se teď daleko lépe. Až ji najde autorka nebo její přátelé v tomto časopise, bude to nejdříve déjà vu a pak krádež. Déjà vu nemusí být jen chyba boha, ale i lidský poklesek.
Dlouho před tím, než je dnes, jsme si představovali, že celý svět je tu kvůli nám dvěma. Že to, co se kolem nás děje, je neustále zařizováno, organizováno a dekorováno s obrovským vypětím, abychom si toho nevšimli. Některé velké stavby, rozlehlá sídla, přírodní rezervace a složité technické výmysly se budovaly s předstihem, ale všechen denní a noční život ne. Ten se řídil tím, kam jsme se rozhodli cestovat, vyjít na procházku, nebo třeba jen jakým směrem jsme otočili hlavu. Nebylo asi vůbec lehké uřídit ten pravidelný rozvrh statisíců lidí a strojů, vložit do něj vývoj, pak každý den něco nového pro pobavení, ale i udržet nás na uzdě občasnou tragédií. A stále přitom sledovat, kam se vrtneme. Občas jsme se je snažili převézt prudkými ohlédnutími, abychom zachytili, jak opouštějí role, uvolňují se z hraných šklebení a někteří klejí. Nebo se opřou o dům a zezadu si nás prohlížejí poté, co je mineme. Třeba jsme se rozeběhli nečekaným směrem, kde byly ještě obchody zavřené, ulice nebyly naplněny lidmi a tráva neučesaná s drny rozmetanými všude kolem. Nacházeli jsme spoustu chyb. Například nedostatek lidských typů, charakterů i převleků zapříčinil nechtěná opakovaná setkání. Zachytili jsme stejná gesta a slyšeli fráze pronesené i křičené stejnou kadencí i odstínem hlasu. Tušili, že tušíme a děláme všechno pro to, abychom našli nějakou velkou chybu. Přes drobná selhání ale vše fungovalo skvěle. Vlastně mimo těch melounů položených na igelitových pytlích naplněných dršťkovou polévkou a usazených na volných sedadlech automobilů, aby nás řidiči nemuseli brát jako stopaře. To byla velmi raná improvizace. Ale zdokonalovali se. Díky jejich ohromující schopnosti předvídat naše činy jsme měli neustále dojem, že jsou schopni číst naše budoucí myšlenky, které nás ještě nenapadly. Zjistili jsme, že na tom všem pracují dokonce i v noci, když my spíme. Někdy nám jich bylo i líto.
Občas jsme měli silné nutkání někomu to všechno říct, zeptat se na vše. Zkusit na chvíli přerušit hru nebo jen vynutit jejich přiznání. Napadalo nás to, když jsme vypili trochu vína v baru s někým příjemným a pak se svěřovali. Většinou se usmívali nebo se s námi jen přestali bavit. Jeden farář mi řekl, že to všechno organizuje bůh. Pak nám ho ale popsal jako někoho, kdo by byl jistě schopen uřídit něco důvěryhodnějšího. Když jsme jindy popisovali upovídaným umělcům chyby, kterých se organizace našich životů dopouští, vysvětlovali nám je jako psychické stavy. Děje a obrazy, kterým oni říkají déjà vu. Nikdy si nepřestali vymýšlet.
Několik desítek let jsme čekali, že se něco změní. Že se všechno ošoupe, rozpadne a ty spousty unavených lidí to přestane bavit. Že se jednoho dne, až budeme snídat, otevřou dveře a přijde pán co řekne: „Ahoj. Tak už je po všem. Ode dneška nehrajem. Až se nasnídáte, tak už se s vámi všichni budou bavit normálně. Stejně už to takhle dál nešlo.“ „Tak fajn. Ale nic si z toho nedělejte. Občas to bylo i dobrý. Ale možná trochu dlouhý...,“ řekli bychom my.
Mimo to, že už nejsme spolu, se nezměnilo nic. Zdá se, že jim to jde čím dál tím líp a jejich nevyčerpatelná energie mě děsí. Nedávno jsem porovnával staré a nové fotografie lidí. Všechny, co jsem našel. Ze soukromí i ty, kde se lidé tváří pro cizí pohledy. Všiml jsem si, že jak čas ubíhal, lidé se víc a víc smějí. Kdysi jen stáli a většinou se jen přísně dívali. Pak se začaly zdvihat koutky — to bylo tak před dvaceti lety. Teď se ale na fotografiích všichni smějí jak blázni. Ukazují zuby, občas i jazyky, a mávají rukama do všech stran. A přitom vůbec není žádný opravdový důvod. Spíš bych řekl, že by to mělo být obráceně.
To je ale jedna z chyb, která usvědčuje celou taškařici. Za ta léta jim stouplo sebevědomí. Jsou nadšení, jak se nám nepodařilo nic dokázat. Smějí se mi, že jsem zůstal sám se svými trapnými pochybami. Vím, že už jim to nikdy nepokazím. Mám už na to málo sil, a když vidím déjà vu, nerozesměju se.

Báseň převzata z adresy http://ballu.blog.cz






Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Limited edition of 10. Size 100 x 70 cm. Black print on durable white foil.
Více informací...
75 EUR
87 USD
Print on art paper from serie prepared for "Exhibition of enlarged prints from Moses Reisenauer’s pocket Ten Commandments"....
Více informací...
290 EUR
336 USD
Limited edition of 500 large posters for Mike Diana's show in London, 2012. Size 100 x 70 cm. Printed on fine coated paper.
Více informací...
20 EUR
23 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS PERLA
Kyjov 36-37
407 47 Krásná Lípa

 

Galerie, knihkupectví a kavárna
otevřena od středy do neděle od 11:00 do 22:00

a na objednávku emailem shop@divus.cz
nebo telefonicky na čísle +420 606 606 425


Divus Perla
Gábina Náhlíková
gabina@divus.cz, +420 604 254 994


Nakladatelství Divus
Ivan Mečl
ivan@divus.cz, +420 602 269 888


Tiskárna, grafické a předtiskové studio Divus
studio@divus.cz


Časopis Umělec
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

 

Kavárna a knihkupectví Perla
shop@divus.cz, +420 606 606 425
 

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.