Časopis Umělec 2010/2 >> Jekatěrinburg: po stopách jedné cesty Přehled všech čísel
Jekatěrinburg: po stopách jedné cesty
Časopis Umělec
Ročník 2010, 2
6,50 EUR
8 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Jekatěrinburg: po stopách jedné cesty

Časopis Umělec 2010/2

01.02.2010

Alena Boika | in transition | en cs de

Jekatěrinburg je město, které se právem může považovat za významné, alespoň ve vztahu k fenoménu In Transition. Je to město, v němž každý návštěvník hledá bod, který leží přesně na hranici kontinentů, vždyť je na Uralu a všichni si chtějí stoupnout tak, aby byli jednou nohou v Evropě a druhou v Asii. Je to město, které se právem může pyšnit největším počtem členů carské rodiny na metr čtvereční. Je to město, které se v osmdesátých letech, ještě coby Sverdlovsk, stalo metropolí rocku a undergroundu. Je to město, kde se dodnes můžeme setkat s významnými památkami konstruktivismu, které se dochovaly jen zázrakem a ledabylostí městských úředníků. Město, kde trh s brambory a zelím na pozadí závratných výšin konstruktivismu překvapuje svými tvářemi; zdá se, jakoby všichni jeho obyvatelé navštěvovali „Válec pro běh na místě“. Napadne vás, jak by byl asi zklamaný spisovatel Pavel Bažov, který ve svých zpěvných Uralských příbězích popsal tajná místa v uralských horách a jeskyních, kde jsou schované poklady. Dnes je všechno jinak — každý si může koupit všechny ty drahokamy blyštící se laciným sklem vedle kýčovitých kalendáříků s obrázky dolarů a všelijakých prezidentů. Jsou v každém stánku, i na rohu ulic Sacca a Vanzettiho, i když už si nikdo nevzpomene, kdo byli a proč je po nich pojmenovaná ulice. Ale zato všichni vědí, že každou sobotu se chodí na trh pro brambory, zelí, med a ryby, udělat si zásoby, aby se dala přežit tuhá, dlouhá a temná zima, během níž budou lidé jíst teplé jídlo, zkoumat a opatrovat konstruktivismus, číst Bažovovy báje a pořádat další výstavu současného umění, nebo nějaké to bienále.


Jekatěrinburg nás přivítal studeným větrem, neproniknutelnou tmou a typicky špatnými ruskými silnicemi. V hotelu Iseť pojmenovaném po jedné z nejkrásnějších uralských řek hosty vítá cedulka upozorňující na to, že hotel je součástí architektonického celku obytného komplexu Sídliště čekistů, památky klasického konstruktivismu dvacátých let (architekti V. D. Sokolov, I. P. Antonov a A. M. Tumbasov). Budova, která byla postavena v roce 1933 jako kolektivní dům pro velitelský sbor NKVD, byla v letech 1961-62 přestavěná na hotel Iseť. Ještě nikdy v životě jsem nemusela bydlet na místě určeném přímo pro čekisty. Budova se vyznačovala skromností a malými rozměry s výhledem do pochmurného dvorku. Předpokládalo se totiž, že čekista bude vést asketický život. V této komůrce měl jen spát, číst a přemýšlet, co by mohl ještě podniknout v boji s nepřáteli a za lepší život. V takových podmínkách ztrácel jeho osobní život jakoukoli hodnotu, čekista se v této malinkaté komůrce stával zcela bezvýznamným.
Vzrušením jsem nemohla spát, a tak jsem se vydala na noční procházku. Všude kolem se stroze tyčil konstruktivismus, zřetelně rozeznatelný dokonce i ve tmě. Dobrosrdeční kolemjdoucí se stejně upřímně jako za sovětských časů strachovali o moje zdraví: „Slečno, vždyť nastydnete!“ Trochu totiž sněžilo a já na sobě měla jen tričko, zatímco všichni ostatní teplé kabáty. V okně knihovny jsem narazila na inzerát a zůstala stát jako přikovaná. Několikrát jsem si ho důkladně přečetla. Stálo na něm velkými písmeny:

HLEDÁME:
STŘIHAČE
ELEKTRIKÁŘE
KLOBOUČNÍKA
UKLÍZEČKU
ŠVADLENU
OSVĚTLOVAČE
HASIČE
DOMOVNÍKA
REKVIZITÁŘE
MALÍŘE POKOJŮ

Měla jsme zvláštní pocit, že tu tento inzerát zůstal ještě z dob, kdy všichni něco sháněli.

Na další den byla pro nás připravena prohlídka zbytků konstruktivismu, které nebylo pod obrovskými reklamami vždy snadné poznat. V Jekatěrinburgu je naštěstí méně peněz než v Moskvě, a tak se podařilo některé historické budovy, chloubu ruské architektury, uchránit před ničivou rekonstrukcí. Musím se přiznat, že netuším, jaký vztah má k popravené carské rodině chrám pokrytý ze všech stran zvětšenými černo-bílými fotografiemi jejích členů, ale musím říct, že jsem nikdy v životě neviděla takové množství vládnoucí dynastie na tak malé ploše. Nachází se zde obrovský a pestrý výběr skutečných i neskutečných materiálů: deníků a uměleckých tisků ve všech jazycích, nekonečných vyobrazení umučených carských dětí atd. Před vchodem do chrámu stály dva koše na sukně a šátky a hned vedle impozantní truhla s nápisem Milodary, nezničitelný ocelový trezor, který by se spíš než u chrámu vyjímal u čekistů. Farníci se zamračenými chtivými obličeji spěchají do chrámu na pozadí města budoucnosti, které se však zastavilo v minulosti.
Naše průvodkyně Dáša (Darja Kostina) řekla: „A teď půjdeme na výstavu současného umění!“ „Na jakou výstavu?“ ptali jsme se. „Přece na výstavu současného umění!“ autoritářsky zvolala Dáša. Město se pyšnilo tím, že současné umění přivezli právě k nim. Pracovníci muzea, do nějž umístili dnešní generaci umělců, byli na rozpacích: „Chcete katalog?“ zeptali se mě. „Stojí sice 100 rublů, ale pokud se vám TOHLE líbí, dáme vám ho jako dárek.“ Ve skromných prostorách, které nutně potřebují rekonstrukci, byli návštěvníkům představeni stále titíž umělci: Dmitrij Gutov, Anatolij Osmolovskij, Alexej Kalimma, umělecká skupina Blue Noses, sdružení AES+F a k tomu sloupy z kolekce Pierra Brocheho, aktivního francouzského tvůrce působícího v Rusku. Projekt odpovídal nejnovější módě, a tak obsahoval cosi z budoucnosti a přitom jednoznačně odkazoval k minulosti, jen tu přítomnost se nikomu nepodařilo srozumitelně vyjádřit. V rohu na pozadí velké práce Pavla Peppersteina stál stůl a židle, ale koho by napadlo, že taková dětská malůvka může představovat seriózní umění? Navíc je nějaká divně veliká. Nehledě na zjevnou antipatii obyvatel Jekatěrinburgu však některé vystavené kusy poměrně dobře zapadly do daného prostředí, nejlépe asi práce Valerie Košljakova.
Při procházce mi město vyjevilo množství překvapivých nuancí, které vizuálně promlouvají samy za sebe. Například park plný cvičebních strojů, které doprovázejí podrobné návody k použití.Nejvíce mě zaujal právě “Válec pro běh na místě”. V parku narazíte na babičky, slečny v červených kabátcích, muže podivného vzezření i na hastroše.
Čas ale běží a přináší do města změny a události, které se postupně tím nejkomičtějším způsobem propojí s tím, čím je Jekatěrinburg ve skutečnosti, se samou podstatou města. Něco z této jeho podstaty můžeme uchopit díky článku Darji Kostiny Zapomenutá utopie.



Z ruštiny přeložila Anna Černá.
Fotografie autora.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Obsahuje:, Escorial, Škola šašků, Odchod herce, , Z francouzských originálů Escurial, L‘Ecole des bouffons a Sortie de l‘acteur...
Více informací...
4,83 EUR
6 USD
Obsáhlá publikace zachycující dosavadní tvorbu jedné z nejvýznamějších evropských umělkyň., , Žena, kterou staví na piedestal...
Více informací...
12 EUR
14 USD
Limited edition of 10. Size 100 x 70 cm. Black print on durable white foil.
Více informací...
75 EUR
88 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

 

Otevřeno od středy do soboty mezi 12:00 a 18:00

 

Kancelář: +44 (0) 20 8692 5157

 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

 

Shop
shop@divus.org.uk, +44 (0) 20 8692 5157

DIVUS PERLA
Areál bývalé papírny, Nádražní 101
252 46 Vrané nad Vltavou, Česká republika
ivan@divus.cz, +420 602 269 888

Otevřeno od středy do neděle od 11:00 do 18:00.
Od 15.12
do 15.1. pouze na telefonickou objednávku.

 

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno od středy do soboty od 14:00 do 19:00

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS