Časopis Umělec 2005/3 >> Art Moskva: Výsledky Přehled všech čísel
Art Moskva: Výsledky
Časopis Umělec
Ročník 2005, 3
6,50 EUR
8 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Art Moskva: Výsledky

Časopis Umělec 2005/3

01.03.2005

Alena Boika | info | en cs de es

Od 24. do 29. května se uskutečnil v pořadí již devátý veletrh umění ART Moskva. Během šesti dnů ho navštívilo více než třicet pět tisíc návštěvníků. Prodej uměleckých děl přesáhl 2 138 000 USD. Jedno dílo bylo zničeno.

Letošní rok se počet účastníků výrazně rozrostl. Už je jich více než padesát. Expozice zabrala všechna čtyři patra Ústředního domu umělců na Krymském valu. Přibližně polovina vystavujících galerií přijela ze zahraničí. Z těch nových to především bylo B&D studio (Miláno), Galerie Albert Benamou (Paříž), i-20 gallery (New York), ibid projects (Londýn), Galerie Karin Sachs (Mnichov), Schuebbe – Projektroom Gallery (Düsseldorf) a další.
Po úspěchu Prvního moskevského bienále se současné umění stalo v Rusku populárnější, a tím i prodejnější. Dvě západní galerie (Rudolf Budja z Vídně a Wetterling ze Stokholmu) a jedna ruská (Stella Art) nabídly k prodeji Andyho Warhola, což je samo o sobě dokladem toho, že Moskva se skutečně dostala na seznam měst, kde se se současným uměním seriózně obchoduje. A ještě jedna neuvěřitelná událost – na výstavu přijely galerie, které obchodují s ruským současným uměním v zahraničí. Pařížská galerie Oreal Art instalovala ve svém boxu úspěšného Komara a Melamida, Vladimíra Dubosarského a také Valerije Košljakova, toho času žijícího v Paříži.
Pozornost ovšem vyvolávaly hlavně diskuze kolem pronásledování organizátorů a účastníků výstavy Pozor, víra!, a také žaloba, podaná na ředitele CDX (UDU) Vasilije Byčkova, který měl problémy kvůli projektu Marata Guelmana Rusko-2. Z preventivních důvodů se proto veletrh jmenoval Teritorium umění. Bez cenzury. Na všech stáncích se skvěla cedulka: „Lidem se zvýšenou citlivostí se prohlídka nedoporučuje.“ Toto opatření však nezachránilo dílo Alexandra Kosolapova Mé tělo, na kterém byl Kristus zobrazen vedle nápisu McDonald´s “This is my body”. Člověk, který se později na policejní stanici představil jako Leonid – Rab Boží, rozbil sklo a obraz zničil. Vznikla škoda ve výši asi 1 000 USD. Nicméně právě vandalismus militantních tmářů udělal veletrhu tu největší reklamu. Guelman ocenil Art Moskva touto poznámkou: „... Nebudu všechno převádět na čísla, všechno bylo úspěšné. Prodalo se toho mnoho. Koupili i objekt Kulikovovy zastávky, která je opravdu drahá a nekomerční. Je vidět že bienále i Rusko–2 se povedly.“
Toto však nebyla hlavní událost, která provázela instalaci projektu Marata Guelmana. Většina účastníků Art Moskva byla se svou účastí na veletrhu spokojená a podle oficiálních zpráv se celková suma z prodeje vyšplhala na 2 138 000 USD, když nepočítáme již rezervované prodeje za 677 000 USD. Vezmeme-li v úvahu informaci od galeristů, kontakty navázané na veletrhu pokračují již 3 měsíce prodejem děl, při nichž jsou ceny rezervovaných děl mnohonásobně navyšovány. Berouce v úvahu mnohaleté zkušenosti, organizátoři veletrhu počítají, že suma zarezervovaných děl může být připočtena k sumě za přímý prodej, a proto lze konečnou sumu stanovit na 2 815 000 USD. Čísla z letošního prodeje převyšují loňské výsledky – 1 727 800 USD z prodeje a 840 000 USD z provedených rezervací (zisky z prodeje na Art Moskva činily u dřívějších ročníků zhruba 300–500 000 USD).
Loni výši prodeje zvýšil hlavně fenomenální úspěch nově otevřených galerií současného umění Stella Art, která dva obrazy klasika konceptualismu Ilji Kabakova prodala za 800 000 USD. Letos se podobně gigantický prodej neuskutečnil. Patnáct ruských galerií prodalo díla průměrně za 70 000 USD. Dvanáct galerií pak neprodalo vůbec nic. Mezi zahraničními galeriemi stálo nejdražší prodané dílo 50 000 USD. Nic neprodaly pouze dvě cizí galerie.
V roce 2005 se veletrhu zúčastnilo celkem 53 galerií. Průměrný zisk z prodeje každého účastníka veletrhu je tedy 53 113 USD. Převede-li se statistika na státní příslušnost umělců, je třeba říci, že z celkové sumy připadá na ruské účastníky cca 62 000 USD na jedno prodané dílo a na zahraniční cca 34 000 USD. „V minulosti se nejlépe prodávala klasická díla pop-artu, ale teď prvenství připadá ruskému umění. Do první desítky nejvíce prodávajících se dostaly ruské galerie,“ komentuje výsledky veletrhu deník Komersant. Na prvním místě v prodeji je XL-galerie, která úspěšně realizovala obchod s obrovským novým plátnem z „podvodní“ série Vladimíra Dubosarského a Alexandra Vinogradova, které se rovněž objevilo na pestrobarevných plakátech letošní Art Moskva. Druhé místo zaujala Guelmanova galerie a na třetím pozici se umístila galerie Pendant, která se představila díly non-konformistů-šedesátníků a ve svém pásmu představila vše od Anatolije Zvereva po Ilju Kabakova. „Jedinou zahraniční galerií, která se dostala do první desítky, byla düsseldorfská galerie Shuebbe Project, která s nečekaným úspěchem prodávala mladé a v Rusku neznámé čínské malíře, dokonce i moskevským sběratelům.“
Nejzajímavějším a nejprodávanějším zbožím se stala kvalitní, okouzlující a hedonistická malba, která byla představena jak v ruských, tak i v západních expozicích. Zjistit se dala i cenová úroveň veletrhu Art Moskva. Díla mistrů domácího současného umění (úroveň Kabakova, Zacharova, Bulatova) stojí přibližně 200–400 000 USD. Díla mladých umělců s dobrou pověstí se prodávají za podstatně nižší cenu, přibližně od tří do deseti tisíc.
Nehledě na to, že organizátoři věří, že hlavním cílem není prodej, věnují se také neziskovým projektům, které představují v rámci veletrhu. Zájem velkého množství zahraničních účastníků a komerční úspěch tohoto ročníku hovoří sám za sebe. Letos stojí metr krychlový expoziční plochy naposledy 105 eur. Příště už to bude nejméně dvakrát tolik. Skutečně nezbývá než se radovat z toho, že současné umění v Rusku se dostalo do středu zájmu a Moskva o sobě může říci, že se stala centrem, kde toto umění může být představeno. Co je ale skutečně smutné – jak řekl ředitel výstavy Vasilij Byčkov, trh s uměním může být posledním útočištěm tvůrčí svobody.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
2004, 28 x 35.5 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
336 EUR
389 USD
Katalog předního českého malíře Igora Korpaczewského, jenž vystupuje pod pseudonymem KW a působí jako pedagog na pražské...
Více informací...
99 EUR
115 USD
21.5 x 28 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
223,20 EUR
259 USD
Velkoformátový katalog obrazů a kreseb pastelem z období autorova pobytu ve středoamerické džungli ve společnosti šamanů a...
Více informací...
50 EUR
58 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

 

Otevřeno od středy do soboty mezi 12:00 a 18:00

 

Kancelář: +44 (0) 20 8692 5157

 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

 

Shop
shop@divus.org.uk, +44 (0) 20 8692 5157

DIVUS PERLA
Areál bývalé papírny, Nádražní 101
252 46 Vrané nad Vltavou, Česká republika
ivan@divus.cz, +420 602 269 888

Otevřeno od středy do neděle od 11:00 do 18:00.
Od 15.12
do 15.1. pouze na telefonickou objednávku.

 

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno od středy do soboty od 14:00 do 19:00

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS