Časopis Umělec 2009/2 >> Vertikální a horizontální pohled na východ Přehled všech čísel
Vertikální a horizontální pohled na východ
Časopis Umělec
Ročník 2009, 2
6,50 EUR
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Vertikální a horizontální pohled na východ

Časopis Umělec 2009/2

01.02.2009

Milena Dimitrova | akademie | en cs de

V návaznosti na seminář Writing Central European Arthistory můžeme číst diskusi třídy pro postkonceptuální umělecké metody (Postconceptual Artpractices) Akademie výtvarných umění (Akademie für bildende Kunst), jež tento seminář ve Vídni hostila. Tato diskuze vrhá kritický pohled na jeho kontext. Odhlédneme-li však od sociopolitické souvislosti, seminář sám o sobě zajímavý nebyl.
Jednalo se o tématech, která v posledních dvaceti letech zaměstnávala dějiny umění ve střední a východní Evropě: moderna i soudobé umění a metodické problémy v souvislosti s modernou.
Přednášky na současná témata se vyznačovaly kritickým přístupem, přinesly zajímavé výsledky a nenarážely na žádné metodické obtíže.
V přednášce An Agent that is still at Work zkoumá Edith Andreaová povahu nezdaru postsocialistického umění při vyrovnávání se s minulostí.
Přednáška si všímá, zda a jak se soudobé východoevropské umění, vytěsňující socialistickou minulost, dneska podílí na novém typu ideologií. Referát pracuje s nástroji psychoanalýzy, vychází z pojmů, jako je trauma, potlačení a zapomínání, a dotýká se Kiossevovy teorie self-colonization (sebekolonizace).
V přednášce Ljiljany Blagojevićové o městském plánování na příkladu čtvrti Novi
Beograd (Nový Bělehrad) je tematika zapomínání zahrnuta v pojmu tabula rasa, který se prolíná celým referátem. Jako doklad uvádí prázdné prostory v této čtvrti a rozdílné obsahy a funkce, které jim byly v průběhu dějin připisovány.
Přednášky zabývající se východoevropskou modernou se naproti tomu nápadně často zaměřují na metodické potíže, kupříkladu na otázku, jak psát o umění „vně kánonu“. Mimo pozornost stojí fakt, že například tvorba východoevropského kubizmu je sice (i když ne
nezbytně) méně známá, kubizmus však tvoří podstatnou součást kánonu dějin umění.
Zdá se, že téma východoevropská moderna nevyhnutelně vede k interpretaci pomocí pojmů centra a periferie umělecké produkce. Příspěvek Piotra Piotrowského Spatial Turn or on Horizontal Arthistory se věnuje zcela metodickým otázkám východoevropských dějin umění a dává přednáškám o moderně teoretický rámec.
Teorie dějin umění východní Evropy se nesoustřeďuje na dějiny umění v úzkém slova smyslu, ale dává přednost určitému druhu kulturních dějin, občas usiluje také o postkoloniální kritiku. Na rozdíl od soudobých témat lze však tento kritický přístup jen stěží nebo vůbec ilustrovat na základě uměleckých děl.
Příspěvek konfrontuje pojem a ideál horizontálních dějin umění s vertikálními, hegemonickými dějinami umění.
Současně se zde však tvrdí, že paradigma centrum-periferie coby interpretační model je modelem, který v tomto speciálním případě nelze překonat:
„Thus, when we ask about ‚world art history‘, we must repeat a question posed quite recently by Suzana Milevska: can such art history exist at all outside the aforementioned geographical dichotomies? It certainly cannot.“ (přetisk přednášky v časopise Umění 5/2008)
Kladl(a) jsem si otázku, zda pohyb z centra na periferii nebo naopak může být jiný než horizontální, pokud bychom si to představili obrazně. Z tohoto semináře však bezpochyby vyplývá, že bude spíše nutné se od těchto otázek odvracet a vrátit se do jiného prostoru – do prostoru umění.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
tisk na banerovou folii, 250 x 139 cm, 2011 / ze série deseti číslovaných exemlářů signovaných autorem
Více informací...
799,20 EUR
From series of rare photographs never released before year 2012. Signed and numbered Edition. Photography on 1cm high white...
Více informací...
220 EUR
1996, 35.5 x 28 cm, Painting on Paper
Více informací...
444 EUR
Print on art paper from serie prepared for "Exhibition of enlarged prints from Moses Reisenauer’s pocket Ten Commandments"....
Více informací...
290 EUR

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161
10783 Berlin, Germany
berlin@divus.cz

 

Otevřeno od středy do neděle mezi 14:00 a 19:00
 

Ivan Mečl
ivan@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150

DIVUS LONDON
Enclave 5, 50 Resolution Way
London SE8 4AL, United Kingdom
news@divus.org.uk, +44 (0)7583 392144
Open Wednesday to Saturday 12 – 6 pm.

 

DIVUS PRAHA
Bubenská 1, 170 00 Praha 7, Czech Republic
divus@divus.cz, +420 245 006 420

Open daily except Sundays from 11am to 10pm

 

DIVUS WIEN
wien@divus.cz

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSCOW & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS