DIVUS BERLIN: MOJŠE REISENAUERA SEDMERO HŘÍCHŮ | druhá výstava
[b]MOJŠE REISENAUERA SEDMERO HŘÍCHŮ |[/b] druhá výstava

MOJŠE REISENAUERA SEDMERO HŘÍCHŮ | druhá výstava

31.01.2014 18:00 - 16.02.2014

Divus | en cs de

Přijte všici, co maj rádi Muchu čili nic i.

... "Neboť tam, kde začíná samota, končí se trh; a kde se končí trh, končí se také hřmot velkých herců a hemžení jedovatých much."

Dlouho očekávaný cyklus "Sedmera hříchů" moše Reisenauera, který oko Čecha ještě nevidělo míří rovnou do Němec!

PAVEL REISENAUER: SEDMERO HŘÍCHŮ A DESATERO PŘIKÁZÁNÍ

Text k výstavám zvětšenin kapesního Mojše Reisenauera Sedmera hříchů a Desatera přikázání s občasnými komentáři.

 

Böhmen und Mähren Kunst – výlevka Evropy vypráví

Opakem všech skutečných i smyšlených nehostinných krajin je Česko. Není v něm nic, co by vzbuzovalo úctu k přírodě nebo hrůzu z jejích živlů. Je prostě roztomilé. Je zvětšenou skalkou z vesnické zahrady – jestli to teda u vás v Německu taky děláte a máte. Česko je bývalou součástí dnes již zaniklého, mnohokrát selhavšího státu očekávajícího vzrušeně i své selhání. Předposlední vzkříšení bývalého celku, které bylo výměnou za život jediného Žida Hilsnera, způsobilo druhou světovou válku. Kdyby Česko-Slovensko a později Česko nebylo, bylo by možné postavit dálnici z Berlína přímo do Mnichova, svět by neznal pojem humanitární bombardování a roboti by se dále jmenovali automatony. Nejvýznamnějšími osobnostmi moderních dějin Česka je tatíček, třetiřadý filozof v rajtkách obklopující se nahými dětmi, Hitler, osoba pane werichu, dvouhlavá bestie Klavel a agent 009 Švarcumberk.

Mluvme tedy raději jen o té prokleté oblasti bez užití názvu, o kráteru jakoby vyhloubeném meteoritem, jehož okraje poskytují přirozenou ochranu, ale přinášejí i izolaci. Řeky z něj vytékají jako z prasklého krajáče, špinavé a nakyslé, a dýmí se z něj, jak Češi při výrobě elektřiny pálí staré hadry z hald odpadků levně pořízených od bohatých Němců. Češi jsou známi jako jediní Slované skrývající své zločiny proti lidskosti. Sami s hlavou sádlem pomazanou raději udílejí rady, až se hyeny zalykají smíchem. Nenávidí sousední kmeny s výjimkou Romů, které považují za potomky Rumunů, kteří odmítli účast na okupaci kráteru v roce 1968. Romové nemusí pracovat, mohou pít, tančit a hovořit sprostě vlastním jazykem. Češi netančí. A cizinci jsou všeobecně v neoblibě  – mimo Američanů, které nikdy neviděli, ale líbí se jim jejich vlajka.

I když v takovém prostředí se umění daří asi jako v pásmu Gazy, přece jen se občas objeví umělec, který je ochoten veřejně tvořit navzdory slizkému obdivu nevzdělaného a vulgárního obyvatelstva. Jedním z veřejných, avšak ukrývajících se umělců je Pavel Reisenauer.

 

Nevrlý samotář, skeptický mystik a křesťan v ouzkých

„Pavel Reisenauer se narodil 7. 10. 1961 v Praze a dosud zde žije. Po maturitě vystřídal několik povolání (pracoval jako topič, noční hlídač), při jejichž výkonu se mohl věnovat malování. Má tři dcery. Od roku 1991 až dodnes je zaměstnancem týdeníku Respekt. Vydal knihu 209 kreseb a 33 obrazů. Několikrát vystavoval, a aby tomuto pokušení pro příště nepodlehl, založil si nedávno obrázkový web“, odkud je převzat i tento krátký životopis, www.pavelreisenauer.cz.

Stejně jako webová galerie, dělí se i Reisenauerova tvorba do dvou oblastí. První je žurnalistická ilustrace pro týdeník Respekt, sobotní přílohu Orientace deníku Lidových novin, a ilustrace knih některých nakladatelství. Ilustracemi je v Česku znám nejširší veřejnosti ne-li podle jména, pak určitě z těchto časopisů a jejich obálek ve výlohách trafik charakteristickým stylem svých originálních kreseb a neúprosným humorem. Druhou jsou kresby a malby vzniklé bez objednávky, díky nimž můžeme umělce poznat v jeho vlastním světě: „Neboť tam, kde začíná samota, končí se trh; a kde se končí trh, končí se také hřmot velkých herců a hemžení jedovatých much.“ Ufoni, zásvětí, předměstské krajinky, dcery, nemístně umístěná zvířata, sex, alkohol a především osamělost. Také ulice umělcovy oblíbené čtvrti, pražských Nuslí, kam turisté a developeři ještě moc nechodí, kde díky tomu stále přežívají outsideři a oprýskané činžáky vyprodaného města. V posledních letech tvoří umělec nejraději v cyklech, které mu dávají více prostoru a sjednocuje je námět, technika, barevnost a styl: elektronické kresby Desatero přikázání a Sedmero hříchů a tempery Ulice a právě dokončované Nusle.

 

Navštívení každý den

Tento veřejnosti úspěšně unikající, jen výjimečně vystavující umělec se odhodlal přivézt do Berlína své Desatero přikázání ve vysoce osobním zpracování. Soubor základních příkazů, jimiž se má žid a křesťan řídit (ve verzi katolického katechismu), proměnil k obrazu svému, srazil z dikce církevního jazyka na zem do své reality: jako bůh se zjevuje superman, trest boží dopadá na zpustlé předměstské ulice, ichthys je sprejery nastříkán na kapotu auta, beznohá matka je vyvezena na výlet na kolečkovém křesle. A dále stopy sebevraždy (hrozící daleko spíš než vražda), přisprostlá kresbička penisu útočícího na Venuši, černá ruka otištěná na zdi vykradeného domku, lebka se zarostlými ústy jako vytažená z masového hrobu, žena jako dětinsky vyfintěná a romanticky zamilovaná opice, pro kolemjdoucí snad už neviditelní, nadlidsky přerostlí mafiáni... K tomu, odkud se vzala potřeba vyrovnat se s oběma tradičními křesťanskými tématy, říká Reisenauer: „Protože jsem koneckonců křesťan, hlavně v ouzkých.“

 

Sedmero

Autor uvede v Berlíně svůj nejnovější a dosud nevystavený cyklus nazvaný Sedmero hříchů (Die Sieben Todsünde). S tímto tématem se Reisenauerův kritický a ironický pohled obrací k sobě samému. Námět si vyžádal několikeré zjednodušení oproti dříve uvedeným cyklům: čtvercové formáty jsou provedeny v černé na bílém pozadí, zvýrazněné nanejvýš ve zlověstných detailech ďábelsky rudou barvou, která jediná připomíná předchozí série. Materiálem digitálních obrazů je až na jedinou výjimku umělec sám. Jeho postava provázená jen svým stínem se pohybuje prostorem bez kulis, pouze se symboly či atributy toho kterého hříchu: pyšný mág nebo spíš podvodný kejklíř s nicotou v otrhaném županu a obnošeném tričku; uhoněný štvanec peněz; zasněnec slintající po tom, čeho se mu nedostává; neradostný a nepříliš vábný chlípník s podivně málo chtivým výrazem; piják, jenž se proměnil ve svou flašku; zpustlý samotář a neúprosný ironik, u něhož se pýcha bije s nejistotou a mystická víra s deziluzí, skepsí a rezignací: poslední obraz nám mistra ukazuje v poloze, jakou by si sám nejraději přál zaujmout nejspíš již nastálo.

 

Napsali Ivan Mečl (to ošklivé) a Olga Sixtová (to hezké)

 

Pavel Reisenauer v Umělci

Pavel Reisenauer v Divus Pragerkabarettu

SMRT PO ŽIVOTĚ
Smrt po životě

Pavel Reisenauer v Divusu 3

Podporují:
  MKČR     FB





31.01.2014 18:00 - 16.02.2014

Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Třetí číslo umělecké revue Divus. Toto velkoformátové tištěné médium v sobě spojuje alternativu, exkluzivitu, umění i okrajovou...
Více informací...
12 EUR
14 USD
Print on art paper from serie prepared for "Exhibition of enlarged prints from Moses Reisenauer’s pocket Ten Commandments"....
Více informací...
290 EUR
326 USD
print on durable film, 250 x 139 cm, 2011
Více informací...
799,20 EUR
899 USD
tisk na banerovou folii, 250 x 139 cm, 2011
Více informací...
799,20 EUR
899 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161
10783 Berlin, Germany
berlin@divus.cz

 

Otevřeno od středy do neděle mezi 14:00 a 19:00
 

Ivan Mečl
ivan@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150

DIVUS LONDON
Enclave 5, 50 Resolution Way
London SE8 4AL, United Kingdom
news@divus.org.uk, +44 (0)7583 392144
Open Wednesday to Saturday 12 – 6 pm.

 

DIVUS PRAHA
Bubenská 1, 170 00 Praha 7, Czech Republic
divus@divus.cz, +420 245 006 420

Open daily except Sundays from 11am to 10pm

 

DIVUS WIEN
wien@divus.cz

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSCOW & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS