Časopis Umělec 2008/2 >> Místo před obrazem Přehled všech čísel
Místo před obrazem
Časopis Umělec
Ročník 2008, 2
6,50 EUR
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Místo před obrazem

Časopis Umělec 2008/2

01.02.2008

Lenka Vítková | review | en cs de es

Maria Lassnig, Serpentine Gallery, Londýn, kurátoři Julia Peyton-Jones a Hans Ulrich Obrist, 25. duben – 8. červenec 2008


Rakouská malířka Maria Lassnig (1919) vystavuje v Londýně. Na zdech velkých světlých elegantních sálů Serpentine Gallery visí rozměrné figurální olejomalby, často autoportréty, jindy schematické postavy mužů a žen na bílém pozadí nebo znaková těla v barevném poli. Nejsou starší než tři roky, často jde o akty a často o autoportréty. Stejně jako prostě používá malbu jako vyjadřovací prostředek, který zahrnuje expresivní gestické tahy i plošné geometrické zkratky poučené avantgardou, používá i sebe samu jako model.
Když mluvím, nadužívám slova „jako“ a „vlastně“. Myslím, že je to vlastností myšlení, myslím v analogiích a skrze mluvení upřesňuji. V následujícím textu bych měla zdůraznit především slovo „pouze“, řeč bude o několika omezeních.
Lassnig studovala v letech 1941–1944 Akademie der bildenden Künste ve Vídni a v letech 1970–1972 School of Visual Arts v ew Yorku. Žila střídavě v Paříži, New Yorku a Vídni, kde působila v letech 1980–1997 na Hochschule für angewandte Kunst jako první profesorka malby v německy mluvících zemích. I v jiných ohledech je její pohlaví zmiňováno zhusta. Z dostupných anekdot na toto téma lze citovat odpověď kurátora Rudiho Fuchse, který umělkyni na otázku, proč se na trhu s uměním prosazovala v 70. a 80. letech ve srovnání se svými generačními kolegy hůře, odpověděl: „Protože jsi žena a už máš jistý věk.“ Při vnímání maleb nelze genderové hledisko podceňovat, ale v tomhle případě jde hlavně o ten jemný rozdíl mezi tím, když muže a ženy maluje žena a když muž – poznat se to snad dá, ale popsat to lze stěží. Možná s tím ale souvisí metoda, o které Lassnig sama hovoří jako o body awareness painting, nebo o introspektivní malbě – zřekla se používání fotografie a maluje-li figuru, nemaluje to, co vidí, ale to co cítí. Jako by se malováním dostávala zevnitř na povrch. Někdy tenhle přístup vede k radikálním zkratkám, které v minulosti vynesly Lassnig od kritiků nařčení, že je groteskní, nic víc. Groteskno ale není cílem, je pouze vedlejším produktem toho, jak my jako diváci vnímáme tělesné deformace, jež ale pouze dokládají, že umělkyně následuje svůj instinkt, přestože výsledek je někdy nepříjemně schematický. Redukce je ale princip, který může přinést významný zisk, jako na posledních malbách, kde se Lassnig zřekla pozadí a nahá těla nechává na nahých, pouze bíle našepsovaných plátnech. Její obrazy jsou vždy narativní, vržením protagonistů do prázdného prostoru získávají tyto příběhy obecnější platnost.
Jestliže je celé tělo nositelem výrazu, na obrazech Marii Lassnig je kůže jako maska. „Flesh is the reason why oil painting was invented,“ citují Willema de Kooninga v katalogu. Plochy těl jsou jako slupky odhozené na plátno. Stáří rovná se více kůže, více kůže znamená více možností. Na grafice Květina z roku 1987 vyrůstá tvář jako plochá maska nebo papírový drak ze stonku s dvěma listy z deskovité základny vznášející se na temném pozadí upomínajícím k vizím Odilona Redona. Jako druhá kůže se na obrazech objevuje igelitová fólie, metafora vztahovosti. Sama žena, sám muž pod igelitem, stará nevěsta pod rouškou, která jí vytváří v obraze intimní prostor, chrání ji a zároveň zdůrazňuje její izolovanost. Igelit stejně jako drapérie zdůrazňuje gravitaci nebo-li neúprosné fungování fyzikálních zákonů, nezakrývá, pouze odděluje, má charakter sanitárního materiálu.
Lassnig studovala malbu v nacistickém Rakousku, to znamená že s díly expresionistů se setkala až po válce. K tématu těla se dostala přes surrealismus. „V Klagenfurtu, kde jsem žila, psal jeden právník surrealistické básně. Tak se do našeho městečka dostal surrealismus.“* Stejně jako pro surrealisty je i pro Lassnig důležité rozlišování mezi tělem-subjektem a tělem-objektem. Mezi těmito dvěma póly nachází témata jako strach, stáří, závislost, nemoc, souboj.
Představuji si Mariu Lassnig jako profesorku, která na své studenty kladla stejně přísné požadavky jako na sebe samu. O svých abstraktních malbách z padesátých let hovořila neúprosně jako o knedlíkové figuraci (Knödelfiguration), v interview s Jörgem Heiserem pro Frieze 103/2006 označila své aktuální práce za „žánrové“ nebo „drastické“ malby. Z čistě formálního hlediska mohly tyto obrazy vzniknout o několik desetiletí dříve. Žánrový obraz ale předkládá výjevy z každodenního života, v tomto případě drastické svou přímostí. Dnešní noviny jsou plné fotografií mužů létajících vzduchem v soubojích tělo na tělo na neurčitém zeleném pozadí. Lassnig svým postavám namísto zeleného obdélníku propůjčuje pro jejich souboje bílé plátno, na kterém spolu prohrávají žena kůže a muž nafukovací míč. Za plátny pomalovanými olejovými barvami prosvítá zkušenost s mediálním zhodnocováním skutečnosti.
V předsálí se promítají experimentální filmy, které Maria Lassnig vytvářela od sedmdesátých do devadesátých let. Odehrávají se v nich metamorfózy forem, vztahů a historie umění, umělkyně v legračních převlecích vypráví svůj život. Filmy připomínají, čím vším prošla, zastupují její dlouhou uměleckou minulost. Jakmile se ale dostaneme do hlavního prostoru galerie, nejsilněji funguje prostě to, že tam nic jiného kromě všech těch nedávno vzniklých maleb není. Návštěvník výstavou prochází s očekáváním, že přijde nějaký zvrat, vysvobození, ale namísto toho musí čelit dalším a dalším obrazům, které ho drží u již identifikovaných témat. Je vydán na pospas autorčině nelítostnosti vůči sobě samé a pak zažije něco jako probuzení, aha tak je to jen toto, co vidím, to je ono. Jediné, co se ještě objeví – po autorce a modelce v jedné osobě zbývá prázdné místo před obrazy.







Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Z názvů vybíráme: O princezně, která hajlovala, Prase pes, Puch, O otylé rybičce, Paraolympiáda, Planeta hlav a tak podobně. ,...
Více informací...
4,02 EUR
tisk na banerovou folii, 250 x 139 cm, 2011 / ze série deseti číslovaných exemlářů signovaných autorem
Více informací...
799,20 EUR
V této autorské knize propojuje Martin Zet viditelné / hmatatelné / uskutečněné / formulované, do jednoho celku
Více informací...
7 EUR

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161
10783 Berlin, Germany
berlin@divus.cz

 

Otevřeno od středy do neděle mezi 14:00 a 19:00
 

Ivan Mečl
ivan@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150

DIVUS LONDON
Enclave 5, 50 Resolution Way
London SE8 4AL, United Kingdom
news@divus.org.uk, +44 (0)7583 392144
Open Wednesday to Saturday 12 – 6 pm.

 

DIVUS PRAHA
Bubenská 1, 170 00 Praha 7, Czech Republic
divus@divus.cz, +420 245 006 420

Open daily except Sundays from 11am to 10pm

 

DIVUS WIEN
wien@divus.cz

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSCOW & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS